Most plný magie
Před 660 lety, v červenci 1357, byla zahájena jedinečná stavba, pražské vltavské břehy spojil nový Kamenný most, na jehož projektu se podíleli největší tvůrci své doby.
Ideální datum pro založení pražské kultovní stavby, Karlova mostu, pomáhali před 660 lety určit i astrologové. Ti působili na dvoře velkého mystika a zasvěcence, císaře Karla IV.
„Vypočetli, že nejpříznivějším okamžikem položení základního kamene bude 9. červenec roku 1357, o páté hodině a jedenatřicáté minutě,“vysvětluje astronom Zdeněk Horský. Nejde o náhodu, toto datum odpovídá sledu lichých čísel od jedné do devíti, tedy 1–3–5–7–9–7–5–3–1. Tato sestava cifer tvoří takzvaný palindrom. Tedy skupinu slov či čísel, které lze číst oběma směry, přičemž jejich význam zůstává stejný. Palindromická řada lichých čísel použitá při položení základního kamene měla mostu zajistit magickou ochranu před nepřízní osudu.
Astronomové na dvoře Karla IV. také vypočetli, že všechny tehdy známé planety se nacházely v nejpříznivější poloze, ve znamení Raka, vodním symbolu, pro podobnou stavbu neobyčejně vhodným.
Poněkud prozaicky na rozdíl od astronomů historici uvádějí jako nejpravděpodobnější datum založení mostu 15. červen roku 1357. Tedy na svátek českého zemského patrona sv. Víta.
„Tuto hypotézu by mohla podpořit skutečnost, že na průčelí Staroměstské mostecké věže je svatý Vít zobrazen,“uvádí historik Jan Royt.
Obyvatelé pražských měst tehdy již 15 let Vltavu překonávali přes brody anebo po dřevěném provizoriu, které nahradilo Juditin most zničený povodní v roce 1342. „Stavba nového mostu byla svěřena Petru Parléřovi a jeho huti. Lícní kvádrové zdivo a zábradlí bylo zhotoveno z pískovce. Jádro mostu bylo vyzděno z lámané petřínské opuky, zalévané vápennou maltou,“říká historik Emanuel Poche.
Legendy praví, že se do malty tehdy přidávala také vejce, víno, a dokonce i máslo z českých a moravských královských měst. Ta však na stavbu přispívala spíše stříbrnými groši. Šlo totiž o stavební podnik notně nákladný.
Parléř musel řešit řadu technických problémů, třeba ukotvení všech pilířů do skalnatého podloží Vltavy. Dělníci v té době při budování jejich základů do dna řeky zatloukali přiostřené mohutné fošny a s pomocí prken vytvářeli ohradu. Z ní vzápětí vybírali vodu.
Nesnadná stavba
„Tak vytvořili jakousi hradbu proti toku vody a mohli stavět jako na suchu. Lopatami odhazovali písek, až narazili na štěrkové, kamenité dno. Špičáky je narušovali a zaráželi do něho kameny,“vylíčil dramatické okamžiky stavby kronikář a ředitel stavby svatovítské katedrály Beneš Krabice z Weitmile. Některé pilíře měly ale navzdory vší snaze základy pouze v hlíně, zhruba 2,5 metru pod dnem řeky
Petr Parléř vyprojektoval také velkolepou třípatrovou Staroměstskou mosteckou věž z kamenných kvádrů, krytou břidlicovou střechou a se sochařskou výzdobou. Astrologové uvádí, že i ta je rozdělena do čtyř nebeských sfér. Na nejvyšším místě se nachází doména hvězdná, pod ní sluneční, lunární a úplně dole pozemská.
Z opačné strany, Menšího města pražského (Malé Strany), vstup na novou spojnici vltavských břehů blokovaly dvě věže. Drobnější z nich patřila ještě k opevnění zmíněného Juditina mostu a pocházela z poloviny dvanáctého století. Větší z malostranských mosteckých věží se dobudování dočkala až v polovině 15. století, za časů panování Jiřího z Poděbrad. Obě věže spojila gotická brána. Stavba skončila na počátku 15. století, v éře vlády Karlova syna Václava IV. Více o mostě v magazínu Víkend