Němci: Zbavme ulice jmen rasistů
Společnost
Bojovala proti portugalským vetřelcům a přivydělávala si jako otrokářka: v Berlíně se nyní vede spor o africkou panovnici ze 17. století. Pokud místní politici schválí předložený návrh, mohla by jedna z ulic v takzvané Africké čtvrti nést jméno královny Nzingy, která žila v letech 1583 až 1663.
Vládkyně z území dnešní Angoly je považována za hrdinku boje proti kolonialismu. V berlínské Africké čtvrti připomínají dvě desítky jmen ulic a náměstí dobu, kdy se Němci v 19. století pokoušeli získat vlastní kolonie. Ulice se jmenují Ghanská, Tožská či Zanzibarská.
Vedle zemí, řek a měst se na mapě městské části Wedding objevují také jména tří kolonizátorů. Lüderitzova ulice, Petersova alej a Nachtigalovo náměstí by však z orientačních tabulek měly brzy zmizet. Lidé, po kterých jsou místa pojmenována, jsou symboly rasismu a imperialismu, tvrdí zastánci změny. Odborná komise vybrala z téměř 200 návrhů šest jmen. Jde o jména afrických osobností, například zpěvačky Miriam Makebaové či nositelky Nobelovy ceny za mír Wangari Maathaiové z Keni. Všechny se zasazovaly o lidská práva.
Mezi vybranou šesticí je právě i královna Nzinga, která se postavila portugalským kolonizátorům. Jenže byla také otrokářkou. Zda může být berlínská ulice pojmenována po otrokářce, je už několik týdnů předmětem veřejné diskuse.
Pokud nebude možné najít nad pojmenováním ulice po královně shodu, svolá radnice znovu odbornou komisi, která projedná nové návrhy. To v žádném případě, oponuje Bertrand Njoume, který původní komisi předsedal. „Změna návrhů nepřichází v úvahu,“říká učitel a člen strany Zelených.
Komu se královna Nzinga nelíbí, může podle Njoumeho hlasovat pro jiné jméno, ale stáhnout návrh nechce. Není podle něj jisté, že královna s otroky opravdu obchodovala.
Případ královny Nzingy je složitý. Vládla v 17. století nad oblastmi Ndongo a Matamba, které jsou srdcem dnešní Angoly. Postavila se do čela odboje proti Portugalcům, později s nimi však uzavřela spojenectví proti svým africkým sousedům a dodávala jim otroky, které Portugalci vozili do Brazílie. Literární vědkyně Ineke Phafová-Rheinbergerová, která se africké královně věnovala ve své studii, považuje Nzingu za dítě své doby. Upozorňuje, že také řada evropských panovníků se tehdy podílela na obchodu s otroky.
Ať už spor dopadne jakkoli, Adolf Lüderitz, obchodník z Brém, který položil základy kolonie Německá jihozápadní Afrika na území dnešní Namibie, a badatel Gustav Nachtigal, který byl říšským komisařem v kolonii Německá západní Afrika, z názvů berlínských ulic zmizí.
Jestli se bude muset přejmenovat i Petersova alej, není jasné. Tato ulice totiž už jednou změnou jména prošla, a to v roce 1986. Do té doby se jmenovala po Carlu Petersovi, zakladateli kolonie Německá východní Afrika, který kvůli brutálním metodám potlačování neposlušnosti proslul jako „Šibeniční Peters“. Nyní se jmenuje po odbojáři z dob nacistické krutovlády Hansi Petersovi.
Pokud by úřady vyslyšely členy iniciativy obyvatel Africké čtvrti, mohlo by vše zůstat při starém. Tito lidé navrhli obdobné řešení sporu jako v Petersově případě. Ulice, která nyní nese jméno kolonizátora z Brém, by mohla dál nést jméno Lüderitzstrasse, ovšem připomínala by přístavní město jménem Lüderitz v Namibii.
Nachtigal ve jménu další ulice už by nebyl říšský komisař Gustav, ale jeho jmenovec, teolog Johann Nachtigal, který s Afrikou neměl nic společného.
Jednu podstatnou výhodu by tento návrh měl: nikdo z obyvatel dotčených ulic by si kvůli změně adresy nemusel nechat měnit své osobní doklady. (ČTK/DPA)