Roboti lidem práci nevezmou
V průmyslu přichází éra kolaborativních robotů, kteří pracují s lidmi a reagují na jejich gesta.
Na světě už je milion robotů a průmyslové podniky se bez jejich práce neobejdou. To ale neznamená, že by stroje měly vytlačit lidi ze zaměstnání. „Vstupujeme do éry, kdy lidé a roboti pracují společně. Stále více se prosazují kolaborativní roboti,“říká Tanja Vainio, šéfka tuzemské pobočky nadnárodního koncernu ABB, který v Česku zaměstnává kolem 3 500 lidí. Domnívám se, že velká část pracovních míst se v budoucnu promění. Podle studie konzultační společnosti Metra Martech je na světě zhruba milion průmyslových robotů, jejichž počet roste exponenciálně, a tento milion robotů vytvořil tři miliony nových pracovních míst. Myslím, že opak je pravdou. Automatizace pracovní místa vytváří. Navíc jsou to místa, která jsou bezpečnější a zajímavější. V Německu, které je jednou ze zemí, kde pokročila robotizace nejdále, vzniklo díky robotům o sedm procent více pracovních míst. To, co zaměstnanci budou muset umět, bude na trochu jiné úrovni než třeba dnes. Ale to není nic nového, zažili jsme to ve všech průmyslových revolucích.
Dnes se robotizace prosazuje především u jednoduché, rutinní práce – třeba při paletizaci, kde se na konci produkční linky přesouvají těžké krabice z jednoho místa na druhé, nebo při přesném svařování. A to pro lidi není zrovna zábava. Není to vždy tak, že by nějaká úloha byla automatizována a někdo by jen dohlížel na její provádění. S postupující digitalizací vstupujeme do éry, kdy lidé a roboti pracují společně. Stále více se prosazují kolaborativní roboti, kteří reagují na lidská gesta. My jsme před dvěma lety uvedli kolaborativního robota YuMi, kterého používáme i v naší jablonecké továrně na montážní lince, kde se vyrábějí vypínače světel. Nějakou část dělají lidé a jinou část roboti – tu, která vyžaduje největší přesnost.
Kolaborativní roboti ABB jsou zcela bezpeční. Jsou naprogramováni tak, že když se jim dostane do cesty překážka, tak se zastaví. Není třeba na ně nijak dohlížet. U průmyslových robotů nám hodně pomohla digitalizace, která umožňuje všechny roboty propojit a jejich provoz důkladně analyzovat. Dřív bylo třeba robota v pravidelných intervalech důkladně kontrolovat a poruchám jste se stejně nemohli vyhnout. Dnes mohou být roboti nepřetržitě připojeni do servisního centra ABB. Množství dat, které máme k dispozici, nám umožňuje předvídat poruchy a preventivně reagovat. Když například vidíme, že některá část robota příliš vibruje, může to znamenat, že je třeba vyměnit motor, protože pravděpodobně brzy přestane fungovat. Uděláte to však během pauzy na údržbu a nenaruší to výrobní cyklus, na rozdíl od nečekaných poruch. To je spíše otázka pro ekonomy, jaké by to mohlo mít přínosy, případně nevýhody pro jednotlivé ekonomiky. Zároveň však není jasné, co už je robot a co ještě není, kde přesně průmyslová automatizace začíná. V ABB máme celé portfolio robotů, od kolaborativních k průmyslovým. Ti největší mají kolem tří metrů, ti nejmenší mohou mít velikost šálku na kávu. Průmysl je pro Česko velmi důležitý, zaměstnává téměř třetinu lidí a v celé ekonomice vytváří 30 procent přidané hodnoty. A automatizace je jedním ze způsobů, jak si udržet konkurenceschopnost. Myslím, že Česko je v porovnání s některými dalšími evropskými zeměmi poměrně aktivní, pokud jde o podporu čtvrté průmyslové revoluce. Podle průzkumu, který dělalo ministerstvo průmyslu, považuje polovina českých firem digitalizaci a Průmysl 4.0 za velmi důležité pro jejich byznys. Nejde jen o vlády či o byznys, ale také o univerzity a vlastně celý vzdělávací systém. Všechny tři dimenze musí fungovat současně a společně. Ale na druhou stranu, Průmysl 4.0 už je globální megatrend, který žádná firma či vláda nemůže zastavit. Závisí jen na strategii každé vlády, zda chce tento vývoj ulehčit a jakým způsobem. Mohu mluvit jen o průmyslu, ale podle studie konzultační společnosti McKinsey by mohlo být až 60 procent úkolů automatizováno. To je ale jen v teoretické rovině, neznamená to, že to tak skutečně nakonec bude. Bude záležet na spoustě věcí – včetně toho, zda bude automatizace dávat ekonomický smysl nebo zda máte k dispozici pracovní sílu. Tam, kde chybí, je samozřejmě tlak na automatizaci vyšší. Osobně myslím, že možnosti mohou být ještě větší. Potenciál je všude tam, kde se vyskytují opakující se úkony, manuální práce. Chtěla jsem vždy dělat něco pro lepší svět, ale když jsem byla dítě, chtěla jsem být učitelka. Ani jsem neměla vybráno, jaké předměty bych učila. Ale ke konci střední školy jsem šla na veletrh vysokých škol, kde jsem se dozvěděla o technické univerzitě. Přišlo mi to zajímavé a chtěla jsem to zkusit. Vystudovala jsem mechanické inženýrství a svou kariéru zahájila v ABB. Je důležité, abychom ženy inspirovali, ale klíčem není to, abychom je přesvědčili, že mají začít studovat právě tenhle obor. Konečný cíl přece není ho vystudovat a stát se inženýrem, ale pracovat v oboru. Dívky Profil Tanja Vainio (42) i chlapci. Chceme, aby se pro technickou kariéru rozhodovalo také více chlapců. Potřebují vzory a potřebují pochopit, jaké příležitosti mají, pokud se rozhodnou pro technickou kariéru. Jaký to může mít dopad pro společnost, pro svět. Třeba že mohou vyvíjet lepší a úspornější motory nebo být součástí týmu, který bude pracovat na tom, aby solární energie byla levnější než elektřina z konvenčních zdrojů. Příkladem mohou být vzory z oblasti průmyslu. Může to být inženýr, který pracuje na vylepšení obnovitelných zdrojů, nebo šéf pro robotiku, který mladým představí náplň své práce. Existuje spousta způsobů, jak na to. ABB je třeba partnerem zlínského filmového festivalu, kde si mladí mohli vyzkoušet našeho robota YuMi, který dokáže spolupracovat s lidmi.