Masové vyhlazení zvířat pošesté
Poslední gigantické vymírání živočišných druhů se podle dosavadních poznatků odehrálo před 65 miliony let. Vědci nyní varují, že jsme v době, která má až příliš podobné rysy. NEW YORK Vědecká studie, která nyní vyšla v uznávaném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, nešetří silnými slovy. Současný trend úbytku živočichů na Zemi považuje za probíhající, šesté vymírání druhů tak obrovského rozsahu v dějinách planety.
Výzkumníci z americké Stanfordovy univerzity a Národní univerzity v Mexiku analyzovali početní vývoj populací běžných i vzácných živočišných druhů žijících hlavně na zemském povrchu. Ve své závěrečné studii hovoří o „biologickém vyhlazování“zvířat v jejich přirozeném prostředí, které je v daleko vážnějším stadiu, než se dosud předpokládalo. Označují to zároveň za „děsivý útok na základy lidské civilizace“.
„Situace je tak špatná, že by nebylo správné používat slabší výrazy,“komentoval text studie její spoluautor, profesor Gerardo Ceballos z Mexické univerzity.
Studie uvádí i to, že dosud už zcela zmizelo z povrchu zemského zhruba 50 procent zvířat, která s člověkem od počátku jeho existence sdílela planetu Zemi. A v poslední zhruba stovce let byly navždy ztraceny miliardy regionálních a místních populací zvířat kvůli devastaci jejich přirozeného prostředí – většinou činností lidí.
Vědci celkem zkoumali populační trendy u 27 000 druhů obratlovců, jako jsou ptáci, obojživelníci, savci a plazi. Upozornili i na to, že zhruba třetina z tisíců biologických druhů, které nyní přicházejí o své populace, není v současnosti považována za ohroženou. Dalším hrozivým číslem ve výzkumu je, že za poslední století zmizelo 50 procent všech zvířat.
Odborníci, kteří se na studii nepodíleli, oceňují mimo jiné právě to, že zatímco předchozí výzkumy se týkaly hlavně ohrožených druhů, ten nejnovější se zabývá i těmi, které se za ohrožené nepovažují. Profesor Ceballos v rozhovoru pro britský list The Guardian uvedl příklad vlaštovek. „U mě doma, poblíž mexické metropole, jsme byli zvyklí na hnízdění stovek vlaštovek. V posledních 10 letech tam nemáme ani jedno hnízdo,“podotkl.
Nejpodrobněji výzkum sledoval celkem 177 druhů savců žijících na souši. U nich vědci mimo jiné zjistili, že téměř polovina pozemních savců přišla za poslední století o 80 procent území, na kterém dříve žila.
Jako příklad posloužil příběh lva. „Lev byl historicky rozšířen po většině Afriky, v jižní Evropě, na Blízkém východě a na severozápadě Indie. Nyní jsou místa jeho výskytu jen malinkými flíčky na mapě, už jen v Africe,“připomněl profesor Stuart Pimm z americké Dukeovy univerzity.
Mezi příčinami „6. vymírání druhů“autoři studie zmiňují klimatické změny, toxické průmyslové emise, stěhování nepůvodních druhů do jiných koutů planety i nekontrolovaný růst lovu.
„Ale hlavními problémy, které krizi způsobují, je přelidnění a přehnaná lidská spotřeba zdrojů,“uvádí se ve zprávě. Mezi jejími autory je mimochodem i Paul Ehrlich ze Stanfordovy univerzity. Jeho kniha z roku 1968 nazvaná příznačně Populační bomba je dodnes považována mezi vědci za zásadní – a také kontroverzní. Její prognóza, že v následujícím desetiletí zemřou hlady stovky milionů lidí, se totiž nepotvrdila. „Naše varování je jasné,“řekl k nynějšímu výzkumu Ehrlich. „Civilizace prostě totálně závisí na existujících rostlinách, živočiších a mikroorganismech.“
Podle odborníků, kteří studii vypracovali, má přitom lidstvo docela krátký čas na to, aby bylo schopné krizi zvrátit. Šanci na zásadní změnu odhadují na zhruba 20 až 30 let.
Odborníci svou zprávu uzavírají stejně silnými slovy, jako ji zahájili. „Toto biologické vyhlazování, které jsme analyzovali, bude mít vážné ekologické, ekonomické a sociální důsledky. Lidstvo nakonec zaplatí obrovskou cenu za decimaci jediné kultury života, která je dosud známá ve vesmíru.“
Dodávají, že zatímco akce cílené na zastavení likvidace biologických druhů jsou možné, dlouhodobé vyhlídky dnes nejsou nijak optimistické. „V nadcházejících dvaceti letech podle všeho dojde k ještě intenzivnějším útokům na biodiverzitu (rozmanitost životního prostředí), což ohrožuje budoucí život včetně toho lidského.“ Fakta Pět největších ér vymírání druhů