Cenu vepřína v Letech politici 10x přestřelují

Politici už roky střílejí od boku, kolik by stálo vykoupit a zbourat vepřín v Letech. MF DNES z dokumentů firmy vypočítala, že reálná hodnota areálu jsou desítky milionů a nikoliv stovky. LETY Tentokrát to vláda zřejmě myslí vážně – jedná s majiteli vepřína se znaleckým posudkem v ruce.

Cenu za koupi a zbourání vepřína v místech bývalého internačního tábora pro Romy však tají.

Podle výpočtu znalců, které oslovila MF DNES, by stát nemusel platit tak draze, jak se dosud zdálo.

Skutečná hodnota areálu ze 70. let je totiž řádově desetkrát nižší než sumy střílené od boku politiky.

„Osm set milionů korun vláda na vykoupení vepřína nemá,“říkal tehdejší premiér Mirek Topolánek.

Zatím poslední částku uvedl před několika dny prezident Miloš Zeman. Připomněl, že coby premiér zrušení vepřína odmítl právě proto, že by to bylo drahé. „Jeho zrušení by daňové poplatníky stálo asi 400 milionů korun, což bylo před patnácti lety, takže dneska by to možná byla i miliarda,“uvedl.

MF DNES srovnala dostupné podklady, podle nichž lze hodnotu vepřína odhadovat. Vepřín (s dalšími areály a pozemky) vlastní firma Agpi. Podle účetní závěrky za poslední rok firma kalkuluje s hodnotou všech svých budov, hal a dalších staveb v částce 116 milionů korun, pozemky vede v částce 10 milionů korun.

Nejdražší je výkrmna prasat a porodnice prasnic v Přílepově oceněná podle znaleckého posudku na 53,3 milionu korun. Pro porovnání – tento areál je zhruba o třetinu menší než vepřín v Letech.

„Samozřejmě je potřeba říct, že účetní hodnota je naprosto historická hodnota, za kterou ten podnik před iks lety privatizoval majetek. Pokud ho neustále opravuje, pak mu výdaje na opravu jdou do nákladů a nepoznáte aktuální hodnotu,“říká znalec se specializací na oceňování podniků Jiří Brejcha ze společnosti B.S.O., která pro stát ocenění vepřína v Letech zpracovala.

Podle jiných znalců však z účetní hodnoty usuzovat lze. I proto, že hospodářské budovy mají nižší hodnotu než jiné areály, protože jejich využití je omezené. „Miliardu korun stojí velké fabriky. Myslím, že účetní hodnotu budov lze brát za dolní limit,“říká znalec na oceňování podniků Libor Zima.

Vznikl v roce 1940 za nacistické okupace jako pracovní tábor. Vězni přicházeli z výkonu trestu naučit

se pracovat před propuštěním, a to na výstavbě silnic, na polích nebo v lese. V červenci 1942 byl vydán výnos o potírání takzvaného

cikánského zlořádu. Počet vězňů se tak ihned zdvojnásobil na 1 145 lidí. Přicházeli lidé podvyživení, s kožními i pohlavními nemocemi nebo s tuberkulózou. Kvůli epidemii tyfu byl v únoru 1943 tábor uzavřen a nařízena karanténa, která platila až do jeho úplné likvidace. Celkem v Letech zemřelo 78 dospělých a 248 dětí. Do vyhlazovacího koncentračního tábora v Osvětimi odešlo 420 vězňů.