Úraz v létě: hodiny v čekárně u lékaře
Na ošetření čekají pacienti s úrazem hodiny. Ambulance nezvládají nápor kvůli nedostatku personálu.
V době dovolených se zraní o čtvrtinu víc lidí než v jiných měsících. Pacienti si na ošetření často musí počkat až pět hodin. Nemocnicím totiž chybějí chirurgové. PRAHA Lékaři z Krajské nemocnice v Liberci v těchto dnech ošetřují ve stejné ambulanci vážně zraněné motorkáře, které dopravil vrtulník, i pacienty s naraženou rukou z pohraničních vesnic.
„Naši chirurgové a traumatologové jsou absolutně přetížení. S útlumem chirurgických oddělení v menších nemocnicích k nám přijíždějí pacienti ze vzdálených měst a obcí, kde je nemá kdo ošetřit, protože místní nemocnice utlumují kvůli nedostatku chirurgů provoz,“uvedl pro MF DNES mluvčí nemocnice Václav Řičář.
Podobná situace je v Jihomoravském kraji. Úrazová nemocnice v Brně se nyní stará nejen o pacienty z Brna a okolí, ale i z jiných okresních nemocnic. Čekací doba na ošetření u neakutních úrazů se i zde protahuje na několik hodin.
„Pracuji jako chirurg 25 let, ale v dřívějších letech situace takto exponovaná nebyla. Mnohé okresní nemocnice musí zavírat nebo omezovat chirurgická oddělení, protože nemají lékaře nebo chirurgické sestry,“říká náměstek Úrazové nemocnice v Brně Radim Kyzlink.
Až pět hodin si pacienti počkají ve středočeské nemocnici Kolín. „Chybí nám chirurgové, navíc je doba dovolených,“říká mluvčí nemocnice Stanislava Kubincová.
„Omlouváme se předem“
Více než půlku pracovního dne stráví pacienti před ošetřením i v pražské Nemocnici Na Bulovce, která je spádovou oblastí nejen pro třetinu Pražanů, ale také pro středočeská města. Za několikahodinové čekání se předem omlouvá i Všeobecná fakultní nemocnice v Praze.
I zde jsou lékaři zahlceni pacienty, které odmítli ošetřit jinde. Každý rok přitom počet těchto pacientů narůstá. „V loňském roce jsme na naší chirurgické klinice provedli téměř 70 tisíc ambulantních ošetření. V pohotovostní službě tak došlo k nárůstu na 120 procent oproti předchozímu roku,“potvrzuje mluvčí nemocnice Filip Brož.
Podle České chirurgické společnosti chybějí v oboru desítky lékařů a sester. „Chirurgie je velmi náročný obor a pro mladé lékaře není tak atraktivní,“říká předseda společnosti Zdeněk Kala. Lékařská komora už loni zjistila, že plný provoz nedokáže zajistit 92 procent chirurgických oddělení. Ministerstvo slibuje, že personální krizi vyřeší změnou vzdělávání lékařů a sester a vyššími platy.
Je červencové ráno, ambulance úrazového oddělení pražské Nemocnice Na Bulovce. „Obrňte se trpělivostí, čekání je tady nejméně na čtyři až pět hodin,“upozorňuje příchozí pacienty sestra na recepci. Sedí tu zhruba deset lidí – zdánlivě ještě snesitelná fronta.
V okolních poliklinikách, kde mají mnozí lékaři dovolenou, je totiž pacientů třikrát více a posílají je právě na Bulovku. Jenže mezitím zhruba každých třicet minut vozí sanitka do stejné ambulance akutní případy – většinou tržné a krvácející rány. A ty mají přednost.
Čekající Ukrajinka s úrazem nohy suše poznamená, že by byla udělala lépe, kdyby si zavolala po úraze sanitku.
„Dostala bych se na řadu hned a nemusela tu hodiny čekat.“
Pětaosmdesátiletá paní na vozíčku po hodině a půl čekání nemůže bolestí vydržet. Její dcera zaklepe na dveře ordinace. „Všechny tady něco bolí, pokud je paní hodně zle, může si tady lehnout na lehátko,“odpovídá jí sestra.
Mezitím žoviální prošedivělý motorkář pacientům v čekárně vypráví, jak přišel ke svému úrazu kotníku. Po dvou hodinách, kdy se ještě nedostal ani na rentgen, ho žerty postupně opouštějí. Sestře na recepci zcela vážně říká, že věnuje nemocnici sponzorský dar 10 tisíc korun, když ho vezmou přednostně.
„Dojdu teď hned tady do bankomatu,“nabízí motorkář. Když zjistí, že to není možné, odkulhává z nemocnice s nepořízenou.
Trpělivost dochází i seniorovi s naraženými žebry. „Napište stížnost, jinak se nic nezmění. Anebo se odstěhujte,“radí sestra na recepci.
Vedení Bulovky o problému ví. Hájí se tím, že nemocnice ošetřuje zhruba třetinu všech pražských pacientů, ale i velkou část pacientů ze středních Čech.
„Pražští záchranáři už pět let po sobě vozí nejvíce pacientů ze všech pražských nemocnic právě na Bulovku. Vloni jich bylo za rok více než 23 tisíc. Na úrazové ambulanci tak ošetříme denně více než sto pacientů, někdy dokonce až dvojnásobek,“vysvětluje mluvčí nemocnice Martin Šalek.
Letní úrazy
Na podobně dlouhé čekaní se musí připravit pacienti i v ostatních nemocnicích. Chirurgická ambulance Všeobecné fakultní nemocnice v Praze vítá pacienty omluvou: „Z důvodu omezení chirurgické péče v Nemocnici Na Františku i v ostatních zdravotnických zařízeních v Praze došlo k nárůstu počtu ošetřených na naší klinice. Omlouváme se proto za možné prodloužení čekací doby,“píše vedení na ceduli u vchodu do ambulance.
Delší čekání na ošetření úrazů potvrzuje i Valér Džupa z Ortopedicko-traumatologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
„Jsme spádovým traumacentrem pro ošetření závažných poranění pro řadu měst z pravého břehu Vltavy. V době dovolených je však běžné, že se nemocnice s námi domlouvají na převozu pacientů se zlomeninami, protože nemají dostatek kvalifikovaného personálu – potvrzuje profesor Džupa, jehož oddělení teď v létě ošetří zhruba o třetinu více pacientů než v jiných měsících.
Nával pacientů zažívají celoročně i na poliklinikách. Chirurg Tomáš Adámek z Polikliniky Prosek je na netrpělivé pacienty zvyklý. Ošetřují vedle akutních případů i pozvané nemocné, vážně nemocné, děti a seniory.
„Část jsou pacienti, kterým suplujeme praktického lékaře a lékaře jiných oborů,“píše lékař na vývěsce na dveřích ordinace.
Tisíce přesčasových hodin
Na citelný převis poptávky nad nabídkou v chirurgii upozornila už loni Česká lékařská komora. Oslovila celkem 60 nemocnic a zjistila, že plný provoz nedokáže zajistit 92 procent jejich chirurgických oddělení.
Komora také přišla na to, že chirurgové měli loni v průměru na jednoho lékaře tisíc přesčasových hodin, tedy 2,5krát víc, než povoluje zákon.
Papíroví lékaři
„V mnoha okresních nemocnicích dnes pracuje na chirurgii i v jiných oborech fakticky jen jeden atestovaný lékař. To, že oddělení ještě formálně funguje, je dáno tím, že papírově jsou na oddělení hlášeni i další lékaři, kteří ale fyzicky v nemocnici nepracují,“říká anonymně ředitel menší nemocnice.
Jenže to lékařská komora ví. Její prezident Milan Kubek už dříve vyzval úřady práce, aby kontrolovaly, kolik lékařů a sester v nemocnicích skutečně pracuje.
Ministerstvo zdravotnictví dlouhodobě slibuje, že problém vyřeší lepším vzděláváním lékařů a sester a také více penězi na platy zdravotníků v nemocnicích.
Podle České chirurgické společnosti se ale nové posily v chirurgii budou hledat těžko. Mladí lékaři dnes totiž volí raději méně náročné obory než chirurgii, která je fyzicky náročná a vyžaduje delší dobu zácviku.
„To samé platí i o sestřičkách, které častokrát přecházejí do klidnějšího provozu v rámci nemocnice. Lékaři, kteří zůstávají, jsou přetíženi a odcházejí. Dostáváme se do spirály, která se bude obtížně napravovat,“vysvětluje předseda společnosti Zdeněk Kala.