Lidovci ruší koalici se Starosty
Lidovci už nechtějí být v koalici se Starosty. Bojí se, že nezískají aspoň deset procent ve volbách. Slovo je teď na straně Starostů.
Měli ambice získat ve volbách hodně přes deset procent hlasů a stát se jednou ze tří největších politických sil v zemi. Stačilo však několik průzkumů a lidovci usoudili, že příliš mnoho ambicí škodí. A svého dosavadního koaličního partnera – Starosty – včera po víc než dvouapůlhodinovém jednání vyzvali ke změně.
Místo koalice chtějí lidovci pakt KDU-ČSL se Starosty na kandidátkách. Na první pohled by mělo vše zůstat stejné: program, obsazení kandidátek i finanční krytí kampaně. Ale zásadní rozdíl je v tom, že místo deseti procent hlasů stačí takto oběma stranám ke vstupu do Sněmovny po podzimních volbách jen pět procent hlasů.
„Je to sázka na jistotu. Nechceme riskovat, že by tady byla vláda jedné strany,“přiznal předseda lidovců Pavel Bělobrádek. A dál se snažil tvářit, že se vlastně nic nestalo. „Je to záležitost, kterou používají i jiné strany, a není ničím nová,“vysvětloval. „Doufáme, že část voličů se uklidní a ten hlas nám dá, takže dosáhneme i víc než deseti procent,“říkal.
Šlo však pro něho o zatím první velký neúspěch v čele KDU-ČSL. Společné koalici totiž s druhým mužem lidovců Marianem Jurečkou věnovali více než poslední půlrok.
Spory ve straně
Mnohokrát čelili vnitrostranické kritice a svoje si museli vyslechnout i třeba od výrazné stranické figury, a to hejtmana Zlínského kraje Jiřího Čunka, který sice pro koalici původně hlasoval, ale navenek často vystupoval tak, jako by byl spíš proti.
Bělobrádka s Jurečkou kritizoval, že na vznik koalice příliš tlačí nebo že jsou nezkušení.
V posledních dnech už pak otevřeně podporoval to, aby straníci, kteří před necelými dvěma měsíci přitom podpořili koalici víc než osmdesáti
procenty hlasů, svůj názor přehodnotili.
Jeden z hlavních důvodů? Mizerné průzkumy, v nichž lidovci se Starosty zůstávali o dvě i tři procenta hlasů za potřebnými deseti.
Třebaže Bělobrádek včera vyjádřil víru, že spolupráce bude dál pokračovat, jisté to zdaleka není. Starostové totiž budou o dalším postupu do voleb jednat příští úterý. A podle zákulisních hlasů z hnutí teď převažuje názor, aby šel STAN do voleb samostatně.
Sami na kandidátku?
„Ale žádné jednání zatím na toto téma nebylo. Je možné, že až k němu dojde, hlavy se zchladí, protože ta víra, že i sami získáme přes pět procent hlasů, zatím není podpořena žádnými průzkumy a do voleb už je málo času,“říká zdroj MF DNES ze Starostů.
Nejhlasitěji se pro variantu jít do voleb samostatně vyjadřuje poslanec Jan Farský, který měl být v rámci koalice lídrem v Libereckém kraji. A otevřeně prohlásil: Pokud bychom místo koalice měli jít na kandidátky KDU-ČSL, tak u toho nebudu.
Předseda Starostů Petr Gazdík je zatím opatrný. „My to rozhodnutí respektujeme, ale my koalici stále věříme. O dalším postupu rozhodne vedení Starostů a nezávislých na svém zasedání příští úterý,“prohlásil včera.
Koalici KDU–ČSL a Starostů schválil v tajném hlasování na konci května lidovecký sjezd vysokou většinou 228 z 279 delegátů. I když mělo spojenectví od počátku své kritiky.
Lidovci se oháněli interními průzkumy, podle kterých by koalici volilo nejméně 13 procent lidí.
Rozdílné průzkumy
Jenomže zveřejňované průzkumy hovořily jinak a nejčastěji přiřkly „Lidovcům a Starostům“od sedmi do devíti procent.
Proto začali o koalici pochybovat i lidé v blízkosti šéfa strany Pavla Bělobrádka. Například místopředseda KDU–ČSL Ondřej Benešík. „Voliči nám vyčítají, že si to zbytečně ztěžujeme,“prohlásil na začátku července.
Otázkou je, v čem všem změní Bělobrádek s Gazdíkem strategii. Volební materiály s logem „Lidovci a Starostové“asi budou muset zahodit.
Těžko totiž mohou předstírat, že jsou koalicí, když kandidátky zaregistruje KDU–ČSL.
Spíš je pravděpodobnější název „KDU–ČSL s podporou Starostů“.
Pokud by však přemluvili ty členy Starostů, kteří na takovou kandidátku nechtějí.