Prasata s morem by měla střílet armáda, říká expert

ZLÍN Přestože od nálezu prvního mrtvého prasete infikovaného africkým morem na okraji Zlína uplynul už téměř měsíc, nákazu se stále nedaří potírat. Mrtvých kusů už je dnes více než padesát.

Státní veterinární správa přistupuje pouze k dílčím krokům: povolila odlov divočáků zakázanými způsoby na velké části Moravy a ve zlínském okrese odstřel naopak dočasně zakázala. Také tam zpřísnila podmínky pro chovatele prasat.

Jenže podle některých odborníků by opatření měla být mnohem tvrdší, aby se podařilo nákazu zlikvidovat a zamezit jejímu šíření. „Už při prvních nálezech nemocných prasat před necelým měsícem měla být lokalita hermeticky uzavřena. A i když se mi to těžko říká, protože jsem také myslivec, všichni divočáci v ní měli být postříleni,“říká zemědělský expert František Havlát, který pomáhal snižovat počty divokých prasat například v Praze.

Havlát navrhuje oplotit území s výskytem nemocných zvířat o rozměru asi 40 kilometrů čtverečních a angažovat armádu a myslivce, aby je společnými silami postříleli. „Tím by se zjistilo, jaké procento divočáků je nakažené,“doplnil. Podle něj má smysl oplocení postavit i teď, protože prý jde o jediný zaručený způsob, který zabrání šíření nemoci.

„Oplocení, které by mohlo být vysoké 1,2 metru a hlídali by ho myslivci a armáda, by vedlo kolem obcí i přes silnice. Na nich by byla brána, kterou by auta projížděla,“uvažuje Havlát.

Ministerstvo zemědělství i veterinární správa nad tímto řešením nejprve uvažovaly. Šlo by prý ale o příliš velký zásah do života občanů.

„Nedokážu si představit, jak bychom tu oblast oplotili. Jsou tam cesty, obce,“vysvětluje ministr Marian Jurečka. „Museli bychom lidem říct, že nesmějí chodit mimo intravilány obcí. To by bylo v tak hustě obydlené lokalitě problematické,“dodal.

Oplocení by podle ministra navíc muselo být robustní, aby ho prasata nepřekročila. „Pokud by mělo být skutečně funkční, muselo by být opatřeno betonovou podezdívkou či obdobnou zábranou. Také by musela být zajištěna prostupnost pro lidi a auta, což by znamenalo umístění vrat s obsluhou,“uvedla mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. „Protože se virus nepřenáší pouze ze zvířete na zvíře, ale může ho přenést i člověk například na obuvi, nezajistilo by to stoprocentní ochranu před šířením nákazy,“dodala Ježková.

Klece s návnadou

Podle ředitele Státní veterinární správy Zbyňka Semeráda existuje jediná cesta pro likvidaci nákazy: postupný odstřel nakažených divočáků v zamořené zóně, který by měl být už příští týden povolený.

„Umístíme tam také odchytová zařízení, což jsou klece ze silných drátů, do nichž se vloží návnada. Když do ní zvíře vleze, tak nemůže ven. Všechny mrtvé kusy půjdou do asanačního podniku k odebrání vzorků a likvidaci,“přiblížil Semerád.

Likvidace afrického moru může podle něj trvat i několik let. Například na Sardinii se snaží africký mor neúspěšně vymýtit od roku 1974. Třetím rokem se ho nedaří potřít ani v Polsku a pobaltských zemích.

Zlínský kraj po dohodě s veterináři oblast alespoň ohradí dvanácti tisíci pachovými ohradníky. „Od tohoto opatření si slibujeme, že ohradníky zabrání migraci prasat a tím i dalšímu šíření moru,“věří krajská radní přes zemědělství Margita Balaštíková. Pořízení nových pachových ohradníků přijde na 250 až 300 tisíc korun.

„Už při prvních nálezech se měla lokalita uzavřít. Těžko se mi to říká, jsem také myslivec, ale všichni divočáci v ní měli být postříleni.“ František Havlát, zemědělský expert