Doněčtí chtějí celou Ukrajinu a pak ji přemění v Malorusko

Vůdce doněckých separatistů Alexandr Zacharčenko vyhlásil Malorusko, které má sahat přes Kyjev až k polským hranicím. Od plánů se distancovala i část separatistů. DONĚCK Spíš než jako promyšlený plán to vypadá na důsledek letního úžehu. Krok doněckého vůdce separatistů Alexandra Zacharčenka, který včera vyhlásil místo dosud formálně existujícího Novoruska nový útvar s názvem Malorusko, je podle většiny pozorovatelů megalomanskou vizí bez šance na realizaci.

„My, představitelé regionů bývalé Ukrajiny, oznamujeme založení nového státu, který bude nástupcem Ukrajiny. Shodli jsme se na tom, že nový stát ponese jméno Malorusko, protože název ‚Ukrajina‘

se zdiskreditoval,“prohlásil včera Zacharčenko. Krym by měl nadále zůstat ruský. Hlavním městem nového státu, který by měl obsáhnout zbytek dnešní Ukrajiny, by měl být Doněck, nikoli Kyjev.

V útvaru, jenž by měl mít volný federativní charakter, by měla být nejméně na tři roky zakázána činnost politických stran a nastolena vojenská diktatura v čele se Zacharčenkem, který jako „vůdce“vystupuje už teď v Doněcké národní republice.

Od Zacharčenka a jeho plánů se území ovládané ukrajinskými separatisty

území, které by separatisté chtěli ovládat

Charkov Luhansk Doněck Rostov

však distancovala druhá část východoukrajinských separatistů se sídlem v Luhansku. Předseda tamního „parlamentu“Vladimir Degtjarenko pro ruská média prohlásil, že vedení jeho „republiky“nebylo o kroku Doněcka nic známo a že z hlediska Luhansku zůstávají nadále v platnosti mírové dohody z Minsku. Ty vznik útvaru, jako je Malorusko, nepředpokládají.

Zmateni jsou však i obyvatelé Doněcka, kteří na sociálních sítích diskutují, zda to znamená návrat Doněcka k Ukrajině, nebo naopak povstaleckou ofenzivu proti Kyjevu. Otázky vyvolává i nulová odezva z Kremlu. Jak uvedl ruský server Newsru.com, Putin a jeho okolí o krocích Doněcka nevěděli a jedná se čistě o iniciativu Zacharčenka a jeho okolí.

Ukrajina vyhlášení Maloruska tvrdě odsoudila a označila ho za projekt slabosti separatistů, kteří podle vlády v Kyjevě ztrácejí půdu pod nohama. Prezident Petro Porošenko prohlásil, že separatistický projekt „je mrtvý“. „Ukrajina obnoví kontrolu nad Donbasem i Krymem,“dodal.

Separatistické Novorusko mělo spojit oblasti jižní Ukrajiny od ruské hranice přes Krym až k Oděse, tedy území obsazené Ruskem v osmnáctém století po porážce Krymského chanátu. Protože se však Ukrajincům podařilo separatisty a ruské jednotky zastavit u Mariupolu, jen několik desítek kilometrů od ruské hranice, zbyl z plánů na jeho vytvoření jen Rusy okupovaný Krym a separatisty obsazená území na východě Ukrajiny, fakticky jen okolí dvou měst – Doněck a Luhansk.

Včera vyhlášený útvar má ještě větší ambice než Novorusko, protože jeho součástí má být celá Ukrajina. Pro Ukrajince je už sám název Malorusko urážlivý, jde o historické jméno části Ukrajiny, které jim v době carského impéria upíralo právo na národní existenci, s tím, že se jedná jen o součást Ruska.

„Vytvoření Maloruska by dnes předpokládalo úplnou likvidaci ukrajinské národní identity. To je ale v intencích Kremlu, který tvrdí, že Bělorusové a Malorusové, jak označují Ukrajince, jako národy neexistují a jsou součástí ruského národa,“říká analytik Asociace pro mezinárodní otázky Václav Lídl.

Za nečekaným Zacharčenkovým krokem může být podle Lídla i snaha překrýt třetí výročí sestřelení malajsijského Boeingu MH17 s 298 lidmi na palubě, jehož stopy jasně vedou k ruským vojákům a separatistům.

„Ano, může jít o snahu o odvedení pozornosti,“uvádí i ukrajinistka Lenka Víchová. „Zároveň je to však i signál, který nám sděluje, že projekt Novorusko, který představil Vladimir Putin v dubnu 2014, byl ukončen,“dodává Víchová. Téměř každý třetí obyvatel Bavorska si přeje, aby se jeho spolková země odtrhla od Německa a vytvořila nezávislý stát. Vyplývá to z průzkumu, který na zakázku deníku Bild provedla agentura YouGov. V žádné další ze šestnácti německých spolkových zemí přitom není podpora nezávislosti tak vysoká. Odtržení by podle průzkumu podpořilo 32 procent obyvatel Bavorska. Aby jejich země opustily spolkovou republiku, by si přálo také 22 procent obyvatel středoněmeckého Durynska a rovněž Sárska. Nejméně příznivců odtržení od Německa naopak žije na západě a severu země. Nezávislost podporuje jen osm procent obyvatel spolkových zemí Porýní-Falc, Dolní Sasko a Šlesvicko-Holštýnsko. (ČTK) Egyptská státní informační služba propustila dva tlumočníky za to, že při překladu označili páteční útok v letovisku Hurghada za teroristický čin. Egyptský útočník, jehož motiv zůstává nejasný, tam ubodal dvě Němky a zranil čtyři turistky včetně jedné Češky. Šéf státní informační služby Dijá Rašván řekl, že ačkoli v arabštině byl jako teroristický čin označen jenom případ, který se ve stejné době odehrál v Gíze, v překladu se objevilo, že obě akce byly teroristické povahy. Útok v Hurghadě byl přitom podle něj pouhým „napadením“. (ČTK)