Vláda sice hýřila nápady, ale dík zaslouží spíš za nečinnost

Vláda po všech peripetiích už pravděpodobně dokončí svůj čtyřletý mandát, a to je dobře i proto, že v minulosti se to povedlo málokteré z dosavadních vlád. Vládní strany se v rámci předvolební kampaně začínají chlubit, co všechno z jejich stranického a vládního programu se jim podařilo prosadit, jaké zákony byly přijaty. Já bych to otočil a vyslovil bych vládě pochvalu v podstatě za nečinnost, za to, že žádný zákon nepřijala. Mám tím na mysli, že přes nejrůznější nápady nebyla v době jejího mandátu přijata žádná změna Ústavy ČR. Možnou výjimkou budiž poněkud fantazmagorická změna ohledně ústavního práva držet zbraň.

Nápadů na změnu ústavy však bylo požehnaně. Třeba jenom v souvislosti s konáním prezidenta Zemana ohledně prezidentských pravomocí. Například pokud jde o lhůty ke jmenování či odvolávání ministrů, udělování milostí či změny postupu při jmenování členů bankovní rady České národní banky. Návrhy prezidenta měl propříště posvětit Senát, obdobně jako tomu je u kandidátů na ústavní soudce. Podle mě by tak do jmenovacího aktu jenom o to více vstoupila stranická politika, jako tomu leckdy v minulosti bylo právě u kandidátů na ústavní soudce, když byli Senátem odmítáni nikoliv pro nedostatečnou odbornost a právnickou erudici, ale kvůli stranickému a politickému posuzování jejich předchozí soudcovské či jiné právnické činnosti.

Jestli bych naopak něco podpořil, tak změnu lhůty k projednání Poslaneckou sněmovnou schválených zákonů Senátem ze současných 30 na navrhovaných 60 dnů. Jestli má být Senát zárukou kvality schvalovaných právních předpisů, nemůže být pod tlakem nesmyslně krátké lhůty. Navíc bych přidal ještě něco. Senát může zákon s pozměňovacími návrhy vrátit zpět Poslanecké sněmovně. Ta však – podle mě nesmyslně – může senátní pozměňovací návrhy buď jako celek přijmout, nebo také jako celek odmítnout. Nemůže tedy přijmout pouze některý, ač je sám o sobě rozumný a věcný, ale ve spojení s dalšími návrhy, už hodně politickými a stranickými, je prostě pro poslance neprůchodný. Nápadů technického, ale tím spíše politického a stranického charakteru by se našla spousta. Ale ústava se má měnit a upravovat, jen když už není zbytí. A proto patří pomalu odcházející vládě a poslancům dík, že nejrůznějším nápadům na změnu ústavy odolali. Jiří Němec přednáší ústavní a správní právo na VŠ