Žďársko je plné zajímavých Santiniho staveb
Kostel ve Zvoli Stavby se spoustou symbolů po sobě zanechal architekt Santini. Díky spojení s osvíceným opatem. ŽĎÁRSKO Postava architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla (1677–1723) vzbuzuje po třech stoletích, která uplynula od jeho éry, čím dál větší obdiv. Po zchromlém muži pracujícím ve zběsilém tempu zbylo v Česku hned několik staveb světového významu jako chrámy ve Křtinách, Mariánské Týnici nebo Sedlci u Kutné Hory.
Ale nejvíc staveb zanechal geniální tvůrce díky spojení s opatem žďárského cisterciáckého kláštera Václavem Vejmluvou právě na Žďársku, kde působil s přestávkami téměř dvě desítky let.
„Dvacátého dubna 1706 dostal Vejmluva poprvé informaci o tom, že je Santini ochotný dělat pro Žďár. Opat pro něj poslal povoz do Kutné Hory a jejich spolupráce poté trvala až do Santiniho smrti v roce 1723,“připomíná Stanislav Růžička, předseda spolku Putování
14. díl
Putování za Santinim
Příště: za Santinim, který sdružuje a propaguje stavby tohoto českého architekta italského původu.
Tento spolek se snaží prosadit Santiniho stavby na prestižní seznam UNESCO jako celek, tedy nepřidávat další solitéry jako zelenohorský poutní kostel svatého Jana Nepomuckého nebo klášterní kostel v Sedlci.
Na Žďársku po sobě Santini zanechal – když nepočítáme slavnou Zelenou horu – spíše menší stavby. Nejsou to jen venkovské kostelíky, jako ten obyčtovský postavený na půdorysu želvy, v Horní Bobrové nebo ve Zvoli, kde má barokně přestavěný kostel půdorys řeckého kříže a střeše dominuje vedle dvou věžiček také lucerna ve tvaru knížecí čapky svatého Václava, ale také třeba zájezdní hostinec v sousedním Ostrově nad Oslavou.
Originální stavba na půdorysu písmene W za minulého režimu pořádně zchátrala, restituenti postupně vrací stavbě, která vznikala ve stejné době jako svatojánské poutní místo na Zelené hoře (1719–1722), původní tvář.
„Vejmluva Santiniho neustále vytěžoval. Každá jeho stavba je naprosto originální a něčím zajímavá,“vyzdvihuje Růžička. Připomíná také, že opat Vejmluva pocházel z Brna, a rozhodl se proto zvelebit tehdejší trasu ze svého rodného města do Žďáru. Po cestě tak vznikly tři kostely a také hospody. „Mělo to logiku, nebyl to náhodný výběr,“podotýká Stanislav Růžička.