Past na byznys s bídou
Bydlíš na špatné adrese, stát ti nepomůže s placením bydlení. Česká města hlavně na severu našla nástroj, jak se bránit nekontrolovatelnému přílivu sociálně slabých.
Omezují výplatu dávek na bydlení v konkrétních ulicích. Zjednodušeně řečeno: v místech, kde se kšeftuje s byty a majitelé ubytují za vysoké nájemné kohokoliv, odmítají přispět. Jenže snaha zatočit s byznysem s chudobou se může obrátit proti sociálně slabým – nevědí, kde jinde než od státu by na bydlení vzali, a mezi lidmi roste závist.
Lukáš Lacina s přítelkyní bydlí v pronajatém bytě od spekulanta v Krušnohorské ulici v Jirkově. Za třípokojový byt platí devět tisíc. „Platíme řádně nájem, já jsem bohužel nyní bez práce a přítelkyně pobírá hmotnou nouzi okolo sedmi tisíc a k tomu pět tisíc na bydlení. Pro nás to bude likvidační, když nám seberou příspěvek,“říká Lacina.
Jirkov patří mezi první města, kde radní od října vyplácení doplatků zastaví. „Chceme narušit systém spekulantů s byty,“vysvětluje starosta Radek Štejnar.
Agentura pro sociální začleňování varuje: donutí to lidi buď přestěhovat se jinam, nebo si peníze sehnat jinak. A vzroste tak kriminalita.
Jirkov omezí vyplácení doplatků ve dvou lokalitách. V relativně upravené Krušnohorské ulici, části místního sídliště nad městem, a pak v romském ghettu – čtvrti Nové Ervěnice. Potíž je ale v tom, že ačkoliv se má opatření týkat těch, kteří se nově přistěhují, postihne právě i Lukáše Lacinu s rodinou a další, kteří zde bydlí už roky. Důvod je prostý: stejně jako většina zdejších obyvatel i on má nájemní smlouvu na dobu určitou a za pár měsíců ji bude muset prodloužit. Pohledem úřadů bude ale novým obyvatelem, tudíž bez nároku na pomoc.
V Krušnohorské ulici je přitom vidět, co se stane v praxi. Není to totiž typické špinavé ghetto s vybydlenými domy. Zdejší paneláky jsou dva roky opravené, mají nové fasády, plastová okna, vchodové dveře na čipy a u nich kamery. Protože jednopokojový byt se tu dá koupit už za čtvrt milionu korun, skoupili většinu spekulanti. A teď sem stěhují sociálně slabé, většinou Romy. Ti platí neúměrně vysoké nájmy, na které bez peněz státu mít nemohou.
Pár metrů k levnějšímu nájmu
Ze svých oken se přitom dívají do sousedních paneláků vzdálených padesát metrů v Krátké ulici, kterých se žádné omezení týkat nebude. A už dnes jim závidí, že nájmy mají poloviční. Třípokojový družstevní byt tu vychází na 4,5 tisíce měsíčně.
„Neděláš? Chcípni! Zní to krutě, ale je to tak. My jsme družstevníci, vše řádně platíme a nemáme žádného neplatiče. Nikdo z nás ani o žádné dávky nežádá,“přitakává novince jeden z obyvatel z protějších domů. Městům dala novou pravomoc omezit výplaty peněz na bydlení novela zákona o hmotné nouzi, kterou letos schválili poslanci.
Pro ještě důkladnější pochopení toho, co se ve městech jako Most, Děčín, Jirkov nebo Obrnice za pár měsíců stane, je nejlepší vypravit se do jedné z vybydlenějších lokalit, kde nenarazíte na nikoho, kdo by neměl v lepším případě dluh, v horším exekuce.
Nové Ervěnice jsou takovou „ukázkovou“lokalitou. Zanedbané domy s počmáranými fasádami, ohořelými vchody a byty, ve kterých vždy je někdo doma, protože bez stálé práce je tu více než 80 procent lidí. Bydlí tu od narození i dvaatřicetiletá Milada Horvátová s přítelem a třemi dětmi. Na cestě je čtvrté. „Na slušný život bychom potřebovali okolo čtyřiceti tisíc,“říká. A vypočítává, že za děti – školu, jídlo a oblečení – dá měsíčně patnáct tisíc korun, nájem ve dvoupokojovém bytě platí 11 tisíc.
„Sociálka mi měsíčně dala 24 tisíc i s penězi na bydlení, něco vydělal manžel. Máme exekuce, nevím, kde vezmeme peníze, takže asi si tady na plácku postavíme stan,“vypráví, kouří a dětem pod oknem rozděluje dva rozpůlené banány. Se slovy, že víc ovoce už nedostanou, protože rodina nemá peníze. „Musí nám ten stan ale někdo koupit,“křikne do hovoru sousedka. I ona kouří z okna. Přidávají se další a svorně tvrdí jediné: netušíme, co bude dál. Jsme v pasti dluhů a exekucí, jiný byt než od spekulantů za vysoké nájemné neseženeme. Omezení už ale kritizuje ombudsmanka Anna Šabatová, podle které nelze někomu odebrat dávky jen proto, že bydlí ve špatné ulici. Považuje to za protiústavní. Nejprve prohlásila přes svou mluvčí Ivu Hrazdílkovou, že „problém veřejného pořádku se řeší zásahem do ústavně zaručeného práva na pomoc v hmotné nouzi“, včera ale byla v soudech opatrnější. Výklad zákona je prý nejednoznačný a čeká, co tak nastane v praxi. Proto nechce nové opatření severočeských měst komentovat.
Projev zoufalství
Agentura pro sociální začleňování při Úřadu vlády zase tvrdí, že problémy mohou mít právě lidé, kteří si jen prodlouží nájemní smlouvu nebo se přestěhují byť o jediný byt vedle. „My jsme od začátku projednávání novely upozorňovali na riskantnost takového kroku,“říká Radka Soukupová z agentury.
Severočeská města své vyhlášky, kterými odebíraní dávek uvedou v praxi, hájí s tím, že nechtějí nikoho omezovat, ale v podstatě jde o jejich zoufalý krok v boji se spekulanty. Kupříkladu v Obrnicích v Ústeckém kraji raději zdemolovali čtyři neobývané paneláky, aby spekulanty předešli, a od roku 2014 skupují všechny další byty v dražbách.