Naštvaný živnostník? Žádná škoda

Sociální demokraté mají jedno zvláštní nadání. Spolehlivě odpuzovat veškeré voliče z řad drobných živnostníků. A vždycky, když už by si třeba nejeden podnikatel řekl: „Co jsme si, to jsme si, dám jim šanci“, zase nějaký sociální demokrat přijde a připomene se mu. Naposledy tuto středu volební lídr Lubomír Zaorálek.

„Neplatit zaměstnancům slušnou mzdu je darebáctví. Když někdo říká, že jeho byznys by zkrachoval kvůli minimální mzdě, vlastně říká, že není schopen podnikat tak, aby zajistil zaměstnancům normální život, a měl by přestat podnikat,“zapřemýšlel Zaorálek. Mimochodem, stejný Zaorálek, který před dvěma měsíci musel korigovat slova jiného sociálního demokrata Milana Štěcha, podle něhož by mnozí malí podnikatelé udělali nejlépe, kdyby se nechali zaměstnat. „Co s ním mám dělat, mám mu zakroutit krkem?“zoufal si tehdy Zaorálek. Ostatně ještě minulý týden při setkání s novináři Zaorálek mluvil o tom, jak by chtěl živnostníky oslovit a jaká že je to škoda, že se to ČSSD pořád nedaří. A bum!

Samozřejmě, že by spousta podnikatelů mohla svým zaměstnancům přidat. A jistě se mezi nimi najdou mnozí darebáci. Ale říkat to automaticky o každém, kdo dá třeba na malém městě v kraji s vyšší nezaměstnaností práci jedné uklízečce nebo jednomu malíři... Je to potřeba? A zrovna od politika, jehož strana byla několik let u moci, a je tedy do určité míry zodpovědná za platy ve veřejném sektoru, které taky zrovna ten soukromý moc vpřed neženou.

Avšak je dost možné, že tímto výrokem chtěl Zaorálek jen doložit to, co je z myšlenek jeho spolustraníků patrné už léta, jenom si to pořád nechtějí přiznat. Že ČSSD jednoduše není strana pro živnostníky. A na tom není nic špatného. Program přizpůsobený na míru soukromníkům by měly mít pravicové strany, ODS nebo Svobodní. Ti by měli za drobné živnostníky potit krev a dosahovat úplně jiných volebních výsledků než v posledních letech.

Proč čekat od největší levicové strany, kterou někteří její členové označují za „béčko odborů“, že bude zvlášť kopat za podnikatele? Zaměstnanci všeho druhu, to by měla být základna sociální demokracie. A kdyby dokázala ČSSD oslovit „jenom“je, neměla by konkurenci.

V tomto kontextu by pak Zaorálkova slova mohla dobře fungovat. Konečně, strana, která chce do pěti let zvednout průměrnou měsíční mzdu v zemi na 40 tisíc korun, musí mít ostré lokty. A tak co by občas nějaký její představitel nepověděl o zaměstnavateli, který nedokáže svoje lidi slušně zaplatit, že je darebák. Voliči by jistě přikývli: Taky že je!

Vůbec největší problém politických tváří – ale nejen z ČSSD – posledních let je, že nebudí emoce. A když už někdo ze sociálních demokratů emoce probudí, „přátelé“ho zase rychle uzemní. I proto sociální demokraté často v kuloárech přiznávají: „Kdybychom nechali členskou základnu hlasovat, koho chceme za prezidenta, vyhrál by to stejně Miloš Zeman.“Protože Zeman ty emoce budí. Stejně jako je budí šéf ANO Andrej Babiš. Ten svým neustálým vykrucováním, jak se celá země – ve které se stal druhým nejbohatším mužem – spikla proti němu, dává sociálním demokratům solidní šanci do voleb narychlo zvrátit ještě dlouhodobě jasně se vyvíjející průzkumy.

Ale dokáže ČSSD tuto šanci proměnit? Osloví-li mlčící většinu zaměstnanců, kteří už přestali věřit, že by si jednou mohli vydělat tak, že by si třeba mohli pořídit vlastní bydlení a dovolenou trávit jinde než doma, tak by to šlo. A ne, živnostníci masově hlasovat pro ČSSD určitě nebudou.