134 mrtvých, černý den zoo

Při povodních utrpěla zoo těžké ztráty, dnes je na velkou vodu připravena lépe

TROJA Pražskou zoologickou zahradu poničily povodně celkem třikrát. Poprvé ještě za druhé světové války, v březnu 1940, a naposledy teprve před čtyřmi roky. Nejvíce škod však napáchala pětisetletá voda v roce 2002.

Stejně tak jako celou Prahu tehdy zaskočila povodeň svou nezměrnou silou i zaměstnance trojské zahrady. V poledne pondělí 12. srpna nařídil tehdejší ředitel zahrady Petr Fejk evakuaci zoo na úroveň padesátileté vody – v pět odpoledne byla hotová. Přes noc zůstalo v zoo pro jistotu čtyřicet zaměstnanců, kteří sledovali měnící se předpověď. Ta původní se ale brzy ukázala jako krutě nepřesná. „Přišla voda, která předčila veškeré představy i naše možnosti obrany. Kdo tu nebyl, nemůže tvrdit, že se to dalo čekat,“popisoval Fejk osudový den.

Začal závod o čas. Asi stovka ošetřovatelů a zaměstnanců evakuovala během několika hodin více než tisíc zvířat – zhruba sto savců, mezi nimi 11 kaloňů, 750 ptáků a 141 plazů. Přes veškerou jejich snahu ale nakonec 134 zvířat uhynulo. Buď utonula, nebo je usmrtili sami ošetřovatelé, aby jim ušetřili trápení.

Zřejmě nejslavnější zvířecí obětí povodní se stal lachtan Gaston, který poté, co voda zaplavila jeho výběh, unikl do Vltavy. Přestože byl spatřen na mnoha místech, nepodařilo se jej odchytit. Od ošetřovatelů v Ústí nad Labem se alespoň nechal nakrmit. Gaston ve Vltavě a v Labi nakonec uplaval dohromady více než 300 kilometrů. Na břeh ho vytáhli až němečtí záchranáři nedaleko Magdeburgu. Při převozu do Prahy uhynul na následky stresu, únavy a vyčerpání.

Kromě něj ale zemřel například i sloní samec Kádir, kterého museli ošetřovatelé utratit. Byl totiž agresivní a nezvladatelný, což bývá u sloních samců běžné. Když se však vodní hladina začala zdvihat, hrozilo, že se slon utopí, nebo uplave z výběhu a ohrozí lidi.

Stejný příběh se pojil i s hrošicí Lentilkou, která se neznámo jak dostala ze zatopeného pavilonu do výběhu sloních samic. Když ale i tam stoupla voda nad úroveň bariér, měla už volnou cestu do Vltavy. V tu chvíli ji byli ošetřovatelé nuceni usmrtit. Stejně tak jako uspali i jednoho lva a medvěda, které nestihli před vodou evakuovat.

Ze živelné zkázy si však vzala zoologická Pod vodou Obětavost

zahrada ponaučení a během následujících let zde došlo k mnoha změnám. Po sečtení škod přijala zoo strategii, podle které se měla neevakuovatelná zvířata přemístit do částí areálu, kterým zatopení nehrozí.

Nové Údolí slonů a Pavilon hrochů zahrada otevřela v roce 2013. Další povodeň ve stejném roce ale potvrdila, že na krajně nevhodném místě je také pavilon goril, i přes tamní protipovodňovou věž.

„Záchrana rodinné skupiny goril v situaci, kdy by se musela evakuovat z protipovodňové věže, by byla velice riskantní a podle mého názoru by nedopadla dobře a zemřely by při ní některé gorily, nebo nedej bože lidi,“říká nynější ředitel pražské zoo Miroslav Bobek.

Proti stavbě nového pavilonu goril pod viničním domem Sklenářka ale protestuje městská část PrahaTroja, které se nelíbí jeho umístění. Dokonce kvůli tomu v červnu podala na město žalobu. Soud ale nenařídil předběžné opatření, takže zoo zatím nemusela přípravy stavby zastavit a v současnosti se snaží získat všechna potřebná povolení.

Dále se pracuje na rozšíření protipovodňových opatření, která mají zoo ochránit jako celek. Spodní část areálu nicméně bude vždy hned přímo u Vltavy. „Opustit ji nemůžeme, protože jde o podstatnou součást zoologické zahrady. Musíme být smíření s tím, že velké povodně jako v roce 2002 ji zaplaví, ať už bude protipovodňová ochrana jakákoliv,“říká Bobek.

Ve spodní části areálu se tak snaží zahrada na velkou vodu připravit i jinak. Kromě zmíněného přesunu velkých zvířat třeba použitím stavebních materiálů, které se dají velmi snadno očistit a znovu zprovoznit poté, co voda odteče.

V současnosti je zahrada chráněna pouze před dvacetiletou vodou. Vedení zoo však požaduje po magistrátu, Povodňový deník Co se dělo před 15 lety

17 a 18. srpna 2002 aby se ochrana zvýšila na stoletou, nebo alespoň na padesátiletou vodu. Tak by zahrada v pořádku zvládla povodně v letech 1940 i 2013.

Výzkumný ústav vodohospodářský pro Prahu vypracoval fyzikální model Trojské kotliny, který má ukázat, jak by lokalitu zasáhla další povodeň. „Na něm se nyní dělají propočty, které nám pomohou zvolit nejvhodnější způsob ochrany oblasti,“říká radní pro bezpečnost Libor Hadrava (ANO). Výsledky by měly být známy letos na podzim a město se na jejich základě rozhodne, jaký způsob protipovodňové ochrany zvolí.