Amsterodamské prostitutky založily družstvo

Společnost

V nizozemském Amsterodamu si skupina lidí živících se prostitucí založila družstvo. Chtějí se tak chránit před kuplíři, ale i sjednotit kvalitu služeb.

Město je ve světě proslulé svou otevřeností a svobodami, které jinde nejsou. K symbolům Amsterodamu patří i čtvrť „červených luceren“, kde jsou ve vitrínách vidět slečny k mání. Úřady však vědí, že s prostitucí je často spojen nelegální obchod s lidmi, zneužívání a další kriminalita. I proto radnice nakonec podpořila iniciativu, v níž se spojili někdejší i aktivní prostitutky a prostituti a založili družstvo nazvané My Red Light.

V zemi je to první spolek tohoto druhu. Mezi jeho hlavní cíle patří nejen vymanit se z moci kuplířů, ale například i prosadit, aby si jeho členové sami určovali pracovní dobu či aby místa, v nichž poskytují sexuální služby, byla příjemná pro klienty i pro ně. Spolek hodlá zároveň v budoucnu otevřít kurzy, z nichž budou vycházet maséři, ale třeba i perfektně připravení manažeři nevěstinců.

„A cílem je i vylepšit členům příjmy,“řekl americkému listu The New York Times Lile Muns, prostitut, který je jedním ze šéfů My Red Light. „Od května, kdy jsme začali fungovat, se projekt vyvíjí slibně – ale pořád je to jen experiment. Neuspějeme, pokud se nerozšíří dál,“dodal.

Mezi hlavní úspěchy patří podpora města. Projekt My Red Light se de facto začal rodit v roce 2007, kdy Amsterodamští v rámci boje proti kriminalitě a vylepšení pověsti centra města nařídili „zatáhnout“125 vitrín, v nichž se předváděly prostitutky. Protesty proti tomu vedly k prvním kontaktům mezi oběma znesvářenými stranami. „Místo toho, abychom mluvili o tom, co je pro prostituci dobré, jsme najednou začali mluvit s jejími zástupci,“podotkl Jasper Karman, mluvčí amsterodamského starosty.

Nakonec radnice letos pomohla My Red Light získat čtyři budovy, v nichž nyní fungují nevěstince.

Snahou sdružení je i stanovit vysoký standard pro prostředí, v němž se toto „řemeslo“provozuje. Kvůli tomu se spojilo s uznávanou nábytkářskou firmou Lensvelt, která mimo jiné vybavovala i prostory pro VIP klienty na amsterodamském mezinárodním letišti. Tradiční obrázek z Amsterodamu

O interiér nevěstince se postaral architekt Janpaul Scholtmeijer. Podle svých slov měl volné ruce, musel však respektovat jedinou podmínku – všechny svoje nápady konzultovat s vybraným týmem prostitutek. „Kdyby to bylo jen na mně, všechno bych pokryl sametem,“žertoval architekt později. „Prostitutky mi však vysvětlily, jak by to bylo nepraktické. Pro ně bylo nejdůležitější, aby se prostory daly co nejsnadněji čistit.“

Mezi zvláštními požadavky pak bylo například přání, aby v rámu postelí byla pokladnička se škvírou, do níž se dají házet peníze. Hodně času podle architekta zabrala i diskuse, kam přesně umístit bezpečnostní tlačítko, kterým lze v případě potřeby přivolat pomoc.

Snahou družstva My Red Light je nyní rozšířit svou vizi dál do města. A to není žádný malý úkol – jde totiž o hodně roztříštěný obchod. Zhruba 75 procent všech prostitutek v Amsterodamu pochází podle informací radnice ze střední a východní Evropy – zbývající jsou z Nizozemska, ale i Jižní a Střední Ameriky. Velkým problémem tak jsou i jazykové bariéry. A je třeba ještě přičíst obavy jiných nevěstinců, že se až příliš dostanou pod kontrolu úřadů.

Teoreticky by už pod dohledem měly být. V Nizozemsku je prostituce legální od roku 2000 s tím, že lidé, kteří ji provozují, musí mít licenci a platit daně. „Ale v tomhle byznysu je samozřejmě stále hodně mezer,“připouští mluvčí amsterodamského starosty.