Zříceniny hradů i skalní útvary Javornicka
Venušiny misky
Severní cíp kraje už není zapomenutou oblastí, kde lišky dávají dobrou noc. Stále častěji se stává cílem výletů a dovolených turistů. Jde totiž o místo, kde se snoubí romantika s tajemnem a bohatá historie s nádhernou přírodou.
V Rychlebských horách leží zřícenina středověkého hradu zvaná Rychleby. Vypíná se na skalnatém výběžku nad Račím údolím. Jak toto místo vzniklo, se dnes můžeme jen dohadovat, nedochovaly se totiž žádné záznamy či věrohodné informace. Snad proto, že je o něm tak málo zpráv, probouzí fantazii víc než podrobný historický exkurz.
Nedaleko silnice ze Žulové na Vidnavu stojí zřícenina hradu Kaltenštejna. Ze zbytků zdiva je patrné, že šlo o mohutnou a rozlehlou pevnost. Ve 13. století se o ni vedly časté boje mezi vratislavskými biskupy a šlechtou, o strategické sídlo byl velký zájem. V 16. století jej vratislavský biskup jako majitel rozsáhlých území na Jesenicku nechal pobořit. Zřejmě proto, aby zabránil obsazení stále méně užívaného hradu lapky. Část stavebního materiálu údajně posloužila k opravám
41. díl
Severní cíp Javornicko Příště: zámku Jánský Vrch, který se tyčí nad městem Javorník a jako jediné ze středověkých sídel přežil do dnešní doby. Původně gotický hrad patřil vratislavským biskupům, kteří si z něj nákladnou přestavbou udělali romantické letní sídlo. V 18. století zámek proslul jako kulturní centrum Slezska. Hrály se zde opery, zdejší kapela byla vyhlášená díky skladateli a skvělému kapelníkovi Karlu Dittersovi, kterého na zámek přivedl biskup Schaffgotsch.
Skutečný unikát ale najdete v Žulové. Jde o zříceninu hradu Frýdberku zakomponovanou do kostela. Hrad poničili za třicetileté války Švédové. Roku 1800 dal bohatý mlynář Meisel peníze na stavbu kostela a vratislavský biskup pro tyto účely věnoval právě ruiny hradu. Zachovalá hradební vyhlídka se tak stala kostelní věží, jen byla opatřena barokní zvonicí. Dovednost, s jakou středověcí stavitelé propojili hradní kulisy s kostelem, dodnes budí úžas.
Tajemné jsou nejen zříceniny, ale také unikátní skalní útvar Venušiny misky na kopci Smolný. Lidé je dlouho považovali za vytvořené obětní místo. Jedna z pověstí vypráví o trpasličím nárůdku Venušin lid. Ti se zde koupali a ztraceným pocestným ukazovali cestu. Jiná pověst hovoří o tom, že žena, která si do misky sedne, se do roka vdá a otěhotní. Původ Venušiných misek je však na rozdíl od pověstí prostý: vznikly zvětráváním žuly způsobeném dešti.