Panelák láká autory z ciziny
Městská knihovna nabízí byt na sídlišti zahraničním spisovatelům. Musí za to napsat o Praze
PRAHA Nejen památkami může Praha lákat zahraniční turisty. Městská knihovna v září oslaví dva roky od spuštění projektu Praha – město literatury, v jehož rámci knižní instituce zve zahraniční spisovatele do Prahy. Nabízí jim dva měsíce plně hrazeného pobytu. Na oplátku mají autoři o matce měst napsat knížku. Projekt přiblížila jeho koordinátorka Kateřina Bajo. Zpravidla se nám hlásí stovka spisovatelů, ne-li více, ze všech koutů světa. Teď jsme vyhlásili výzvu pro rok 2018 a už nyní máme více než sto přihlášek. A to očekáváme, že jich hodně přijde těsně před koncem termínu, do kterého lze o pobyt zažádat. Ze všech přihlášek pak musíme vybrat šest lidí, které pozveme. Každý pobyt trvá dva měsíce. Všechny zájemce hodnotí komise, v níž jsou zástupci z Institutu umění, Obce překladatelů a dalších našich partnerů. V podmínkách je uvedeno, že by měl mít autor zájem o Prahu a napsat dílo, které s ní bude spjato. Zároveň musí mít spisovatel už vydanou alespoň jednu knihu. Každý z přihlášených se pak hodnotí podle navrženého díla, které by zde tvořil, a zda se dá spolehnout, že dílo opravdu stvoří. Zatím se nám nestalo, že by někdo nic nevytvořil. Před koncem dvouměsíční návštěvy by však každý měl na autorském čtení uvést část rozpracovaného díla. To platí pro pozvané spisovatele, básníky i překladatele. Pokud by náhodou autor nesplnil podmínky, můžeme smlouvu zrušit a poslat ho pryč. První autor v Praze
Na barrandovském sídlišti nedaleko Chaplinova náměstí. V přízemním bytě klasického paneláku, kde však dříve bydlel spisovatel Ladislav Mňačko. Je pravda, že když jsem s některými autory jela z letiště, minuli jsme centrum, Smíchov a začalo být šero, tak byli někteří překvapení. Ale tramvají to není daleko od centra a pro dané účely takové bydlení stačí. Jedenáct. Prvním byl před dvěma lety na podzim australský spisovatel Liam Pieper. V říjnu by měl vyjít v českém překladu román Hračkář, který v rámci svého pobytu napsal. Děj se odehrává v Praze a dílo už vyšlo v italštině a dalších jazycích a má ve světě dobré ohlasy. Španěl Alejandro Pedregosa zase chtěl napsat román inspirovaný Kafkou, ale nakonec to dopadlo jinak. Píše román o dívce z Barrandova. Ale Kafka prý taky vznikne. V rámci pobytu je hrazeno ubytování, cestovné a na každý měsíc dostanou autoři stipendium ve výši 600 eur. V průměru vyjde jeden pobyt na 50 až 70 tisíc korun. V částce jsou započítány i náklady na propagaci akcí, kterých se každý z pozvaných autorů při své návštěvě města účastní. Cenu také ovlivňuje, jestli autor přijede autobusem z Polska, nebo přiletí letadlem z druhé půlky světa. Praha byla z kreativních měst první. Teď po dvou letech nás následují další města, která jsme naším projektem inspirovali. Jde třeba o islandský Reykjavík, španělskou Granadu a estonské Tartu. Samozřejmě ubytování autorů se dělá i mimo síť kreativních měst už delší dobu. V Praze se tomu věnuje třeba Společnost Franze Kafky. Na české hrady, kde se točila nějaká pohádka, taky jezdí mnoho lidí. Stejně je to i u knížek. Množství lidí, které dílo může přilákat do města, si neodvažuji odhadnout. Ale funguje to. Navíc nemusí čtenáři chodit jen po turisticky frekventovaných místech, ale jdou třeba i do Libně, kde žil Bohumil Hrabal. O něm mimochodem napsal velký text do literární přílohy Timesů James Hopkin, autor, který tu byl na pobytu. I ohlasy v zahraničním tisku městu pomáhají.