Zůstanou USA v Afghánistánu navěky?

Ještě před pár dny by se bezpečnostní analytici hlavně zamýšleli nad tím, jak odejít z Afghánistánu a neztratit tvář. Mělo by to logiku. Americký státní dluh se nebezpečně blíží dvaceti bilionům dolarů a stále více přesahuje roční HDP. A vojenské výdaje jej podstatně zvyšují. Velmoci se s nimi však dokážou vypořádat lépe než třeba Řecko.

Americký prezident Donald Trump proto se svým strategickým plánem pro Afghánistán překvapil. Jako by se za každou cenu chtěl odlišit od počínání svého předchůdce Baracka Obamy, který se snažil z této země odejít. Trump vsadil na strategii setrvání amerických jednotek v této zemi a jejich rozšíření. Chce je využít proti terorismu. Podle amerických zpravodajských služeb v Afghánistánu totiž existuje kolem dvaceti teroristických organizací.

Znamená to tak další zatížení schopností americké armády, která má setrvat i v Sýrii, resp. na Blízkém východě. Navíc se vážně zhoršily vztahy USA se Severní Koreou, kde Kim Čong-un straší, že jadernými zbraněmi zaútočí na ostrov Guam, a americký prezident se odmítá podřídit vydírání.

Nová Trumpova strategie pro Afghánistán ovlivní i Česko, naše účast na tamní misi v rámci Severoatlantické aliance totiž bude určitě pokračovat. Je to finančně náročné, a tak se dá předpokládat, že vznikne jisté napětí v plánování, protože zároveň chceme posilovat evropskou obranu i ochranu naší země.

Půjde však jen o pokračování někdejší diskuse, kdy se prezident Václav Klaus chtěl orientovat na obranu země a stínový ministr obrany ODS Petr Nečas prosazoval zaměření na výstavbu expediční armády. To vedlo k tzv. afghánizaci armády. Trumpova strategie může tento spor obnovit. Ale co když se americký prezident zítra rozhodne jinak?