Strahovský klášter skrývá také 60 tisíc knih

PRAHA Velká část turistů se z Malé Strany vydává k Pražskému hradu, kde jejich poznávání krás Prahy často končí. Opomíjejí tak jednu z národních kulturních památek, která je sice poněkud zastíněna sídlem českých králů, ale přesto má co nabídnout – Strahovský klášter.

Vznikl v roce 1143 jako první útočiště premonstrátských mnichů v českých zemích. Na Strahově se rozhodl klášter založit olomoucký biskup Jindřich Zdík, který řeholnické mnichy do českých zemí přivedl. Nový románský klášter stál tehdy poblíž cesty vedoucí ke knížecímu hradu, v místě, kde se strahovalo – držela se stráž. Odtud pochází i název celé pražské čtvrti. V době svého vzniku byl navíc klášterní areál rozsáhlejší než tehdejší Pražský hrad. Byla to největší románská stavba v Čechách.

Postupem let prošel klášter několika rekonstrukcemi a přestavbami včetně té barokní, kterou získal poté, co v roce 1648 klášter vyrabovali Švédové.

Prohlédnout si Strahovský klášter je možné ve dvou návštěvnických

46. díl

Klášter Strahov a Petřín Příště: okruzích. Ten první zavede návštěvníky do Strahovské knihovny, která se skládá ze dvou hlavních sálů – Teologického a Filozofického, a je jednou z nejcennějších a nejlépe zachovaných historických knihoven nejen v Česku. Ukrývá přibližně 60 tisíc svazků.

Architektem Teologického sálu se stal Pražan italského původu Jan Dominik Orsi, který na konci sedmnáctého století sál vybudoval jako hlavní reprezentační místnost. V barokních skříních se skrývají například staré rukopisy a prvotisky nebo nejstarší pergamenový evangeliář z devátého století.

Filozofický sál je mladší, jeho interiér je ale přímo impozantní. Především díky rozměrům: na délku měří 32 metrů a strop, který zdobí malby, je ve výšce čtrnácti metrů.

Druhý návštěvnický okruh Strahovského Filozofický sál kláštera tvoří expozice obrazárny. Ta pochází z roku 1835 a dnes obsahuje téměř jeden a půl tisíce maleb, včetně děl od Anthonise van Dycka, Petra Brandla nebo Václava Vavřince Reinera.

Do areálu nejstaršího premonstrátského kláštera v Čechách patří také bazilika Nanebevzetí Panny Marie z druhé poloviny 12. století. Její současnou barokní podobu má na svědomí italský architekt Anselm Lurago, který vedl přestavbu poté, co byla bazilika v letech 1742 a 1751 poškozena při francouzském a pruském bombardování Prahy. Během bohoslužeb je možné v kostele slyšet gregoriánský chorál.