Sdílené bydlení za registraci
Ubytovatelé přes Airbnb v Praze se budou povinně hlásit magistrátu. Zatím se ale neví kdy
PRAHA Sdílené bydlení, hlavně přes službu Airbnb, nabízí podle magistrátu ubytovatelé na 11 až 14 tisících místech po Praze. I kvůli unikajícím financím chce město zavést jasná pravidla.
Pro někoho se jedná o přivýdělek, pro jiné jde o výnosný byznys. Třeba v centru Prahy, kde je nabídek nejvíce, zahraniční návštěvníci za noc nezřídka zaplatí i dva tisíce korun. Hlavnímu městu ale stále oblíbenější forma podnikání přerůstá přes hlavu. Odhaduje, že kvůli sdílenému bydlení ročně přijde až o 120 milionů korun. Většina z ubytovatelů totiž za hosty neodvádí místní poplatek za rekreační pobyt. Pro srovnání: hoteliéři ročně odvedou městu za stejné poplatky asi 260 milionů korun.
Problém není jen, že metropole přichází o peníze. Prahu také trápí rostoucí nedostatek bytů, který šroubuje ceny nájmů. Na tom se zčásti podílí sdílené bydlení, které majitele láká víc. Z krátkodobého pronájmu totiž plynou vyšší výdělky. K tomu se vylidňuje centrum města a stálé obyvatele nahrazují krátkodobě ubytovaní turisté.
Město tvrdí, že už má připravený návrh řešení, který chce co nejdříve uvést do praxe. „Chceme, aby všichni ubytovatelé byli registrováni na živnostenském odboru města. Kdo to nebude respektovat, dostane pokutu,“říká radní Prahy Jan Wolf (Trojkoalice/KDU-ČSL).
Kromě toho město připravuje regulace, kvůli kterým už majitelé nebudou moci krátkodobě nabízet své byty bez jakéhokoliv omezení. Po vzoru jiných evropských měst připadá v úvahu například omezení poskytování ubytování pouze na nemovitosti, které hostitel zároveň obývá, omezení na určitý počet dní v roce nebo na jedno období v roce, na vybranou část města či na stanovený počet hostů s ohledem na velikost nemovitosti.
A Wolf už má jasno, které z nich by bylo údajně nejvhodnější. „Mně se líbí časové omezení, kdy by bylo možné takto pronajímat byt třeba maximálně na sto dní v roce. Pravidla (Berlín, Barcelona). (Amsterdam, New York). (Barcelona, Amsterdam). (Amsterdam). by se však týkala pouze poskytovatelů krátkodobého ubytování, pokud by někdo pronajímal byt alespoň na půl roku, této povinnosti by se vyhnul,“vysvětluje radní.
Otázkou však zůstává, jestli si magistrát dokáže dodržování pravidel vymoci. Na to by měli dohlížet úředníci a kontroloři z živnostenského odboru, jejichž činnost by měla být intenzivnější. Wolf ale přiznává, že to bude zpočátku složité. V budoucnu by pak měla výrazně zjednodušit kontrolu povinná registrace ubytovatelů.
Nová pravidla mají být obsažena v nové vyhlášce, kterou by schválilo pražské zastupitelstvo v polovině příštího roku. Podle Wolfa však právní oddělení magistrátu nyní zjišťuje, jestli to bude dostatečné opatření, nebo bude nutné přistoupit k legislativní změně.
To by byl mnohem složitější a zdlouhavější proces. Praha by se musela domluvit s ministerstvem pro místní rozvoj, které by bylo schopno novelu účinněji prosazovat. Resort místního rozvoje tuto variantu nevylučuje, sám je členem meziresortní pracovní skupiny Úřadu vlády, která se zabývá problematikou sdílené ekonomiky.
A ta má za úkol navrhnout postup, kterým by se stát řídil. Dosud však své závěry nezveřejnila. „Vítáme stávající snahu magistrátu. Zájem zabývat se řešením daného tématu je společný, jako i nalezení nejvhodnějšího řešení pro všechny dotčené strany,“dodává mluvčí ministerstva Veronika Vároši.
Zdaleka ne tak vstřícný postoj zaujímají k plánům vedení magistrátu opoziční zastupitelé z řad Pirátů. „Naprosto nejjednodušší by bylo, kdyby Airbnb poskytoval data státu a rovnou z částky strhnul výši poplatku, aniž by se někdo musel registrovat k platbě poplatku,“navrhuje zastupitel Jakub Michálek.
Podle něj by stačilo změnit zákon o místních poplatcích tak, aby přenesenou poplatkovou povinnost měla přímo zprostředkující společnost nabízející byty v Česku. Majitelé bytů by se tak vyhnuli registraci i placení poplatků. Podle Wolfa Praha už s firmou Airbnb jednala. Ta se sice nebránila poplatky platit, svá data ale poskytovat odmítla. Z dohody tak záhy sešlo.