Mladá generace Romů se dál propadá, varuje Unie
Situace Romů se přes velké prostředky z unijních fondů, které jim mají pomoci, zlepšuje jen pomalu. Jak na východě, tak i na západě kontinentu. BRUSEL Někdy to vypadá, jako by špatná situace Romů byla záležitostí pouze střední a východní Evropy. Tento týden vydaná zpráva Evropské komise, kterou v Bruselu představil její místopředseda Frans Timmermans a eurokomisařka pro spravedlnost a rovné příležitosti Věra Jourová, však ukazuje, že jde o problém celé Evropské unie. Včetně zemí, jako je Itálie, Řecko nebo Španělsko.
Romové zůstávají podle výroční zprávy Komise stále sociálně nejslabší a často diskriminovanou národnostní skupinou v Evropské unii, a to napříč celým kontinentem. Osmdesát procent Romů z asi šesti až osmi milionů, kteří žijí v zemích Unie, je ohroženo chudobou a situace se zlepšuje jen pomalu.
Nejhorší situace Romů je v nejchudších zemích EU, v Rumunsku a Bulharsku. „Problémy s integrací Romů jsou ale téměř ve všech zemích Unie. Například i ve Španělsku, Itálii nebo Řecku,“uvádí eurokomisařka Věra Jourová.
„Pokud máme odstranit předsudky, segregaci a diskriminaci, jimž Romové i dnes čelí, musí členské státy urychlit své úsilí o zlepšení integrace Romů,“říká místopředseda komise Timmermans. Cesta k tomu má podle Evropské komise, která se v tom shoduje jak s odborníky, tak s politiky unijních zemí, vést především přes vzdělání a pracovní uplatnění. A to především nejmladší generace Romů. „Romské děti by měly mít naprosto stejný přístup ke vzdělávání jako ostatní,“ Fakta Většina nedokončí školu
říká Jourová, do jejíž kompetence otázka Romů spadá. „Vzdělání je klíčem k lepšímu začlenění do společnosti, branou k pracovním příležitostem a k lepšímu životu pro všechny,“dodává Jourová.
V rozhovoru pro MF DNES k tomu říká, že v České republice nastal v minulém roce i díky inkluzivnímu vzdělávání a povinnému poslednímu ročníku mateřských škol určitý kladný posun. Ale až čísla z počátku nového školního roku ukážou, k jak velké změně to v praxi vedlo. Česká republika, podobně jako Maďarsko a Slovensko, čelí kritice kvůli tomu, že velká část Romů byla posílána do praktických škol, dříve označovaných jako zvláštní, které neposkytují plné základní vzdělání. „Uvidíme podle dat, která sesbíráme v listopadu, zda došlo k zásadní změně,“uvedla Jourová.
Podobně se na to dívá Štěpán Drahokoupil z Nadace Open Society Fund. „Z hlediska nových zákonů skutečně pokrok vidíme. Ale uvidíme, jak se projeví v praxi,“uvádí Drahokoupil. Celkově se ale podle něj situace Romů ani v Česku zásadně nelepší, především pokud jde o sociální vyloučení a zaměstnanost nejmladší generace Romů.
Také podle Drahokoupila neplatí, že by se snížil počet rasistických a jiných nenávistných útoků, což má být podle některých sociologů dáno tím, že se negativní pozornost soustředila v minulých dvou letech na migranty a muslimy. „Vzpomínám si na jednu demonstraci proti migrantům na Ostravsku, která když skončila, tak se její účastníci vydali na pochod do romské lokality, přestože tamní Romové neměli s migranty ani s muslimy nic společného,“uvádí Drahokoupil jeden typický příklad.
Eurokomisařka Jourová si dává za úkol zvýšit efektivitu prostředků vydávaných z evropských fondů na pomoc Romům. Nestačí například financovat rekvalifikační kurzy, když pro lidi, kteří je absolvují, pak není práce,“uvádí eurokomisařka. „I samy romské komunity nám ale musí vyjít naproti a musí být aktivnější,“jmenuje Jourová další problém.
„Nemůžeme připustit, aby nám v Unii vyrostla z romské mládeže další generace nezaměstnaných,“dodává. Procento mladých Romů, kteří nechodí do školy ani do práce, se přitom za posledních pět let v EU zvýšilo z 51 na 63 procent.