Hrdlička: Já a Karolína Plíšková
Manažer tenisové jedničky Michal Hrdlička: U kurtu trpím!
Průšvihář. Flamendr. Floutek. Nelichotivá pověst provází osmadvacetiletého televizního moderátora. Mnozí fanoušci tenistky Karolíny Plíškové se zděsili, když s ní začal chodit: „Kazí jí jméno. Zničí jí kariéru!“
Zatím se tragické scénáře nenaplňují. Zasnoubili se, Plíšková je šťastná a v červenci se stala číslem 1 na žebříčku WTA. Ke všemu z přítele udělala svého manažera. „Ale zrovna na grandslamu mě potřebuje víc jako partnera,“řekl Hrdlička na US Open, kde se jeho milá pokouší získat první velký titul.
Jak vytížený je manažer světové jedničky na grandslamu?
Nárazově. Jeden den dorazí víc sponzorů, další třeba žádný. Ale na zápasy dostáváme sedmnáct lístků a všechny využijeme. Někdy žádám o pár kusů navíc, což není díky Kájině umístění na žebříčku problém.
Partneři jsou všichni z Česka?
Vesměs z Česka, ale v pátek třeba přijeli dva zástupci z rakouské pojišťovny Merkur, která se stává Karolíniným dalším partnerem. Na poslední chvíli napsali, že je sice pozdě, ale potřebovali by čtyři lístky.
Snažíte se využít dobré doby pro obchody?
Ano! Nejde ležet a čekat, že někdo přijde sám. Na velkých turnajích se obecně snažíme domluvit schůzky se zájemci o spolupráci. Pozveme je a zahájíme jednání.
A na něm?
Ukazujeme možnosti, jaké nabízíme. Některé firmy si nedovedou představit, co lze ve spojení s daným sportovcem podniknout. Fotbalový i hokejový dres se dá reklamami polepit celý stejně jako stadion. Na tenisovém oblečení jste limitovaní malým prostorem na nášivky. Takže se pracuje s outdoorovou kampaní, se sociálními sítěmi. Hodně záleží na osobních vztazích. Kdo má tenis rád, přijede na grandslam, my se o něj postaráme, má zážitek.
Ladíte své aktivity s mocnou agenturou Octagon, která Karolínu rovněž zastupuje?
Jistě. Jsou tady i její lidé, kteří mají rozjeté své věci. Musíme vše sladit, aby se nestalo, že bychom do jedněch dveří vstoupili dvakrát nezávisle na sobě. Pak tady jsou stávající partneři jako Babolat (rakety) a Fila (oblečení), s nimiž vymýšlíme další synergie. Fila u nás ještě nemá obchod, bavíme se o jeho otevření. A navrhli jsme tričko s hashtagem AceQueen. To je věc, kterou si špičková hráčka a královna es na okruhu zaslouží. Fanoušci nám už píšou, jak si ho můžou objednat.
Jak jste si s Octagonem rozdělili hřiště?
Oni mají exkluzivitu na oblečení a tenisové rakety, procenta z těch smluv jdou za nimi. A co se týká ostatního marketingu, ten sdílíme.
Delší dobu pracujete jako moderátor a komentátor. Jak zvládáte úplně odlišnou profesi?
Na vysoké jsem studoval sociální a mediální komunikaci. Obklopil jsem se odborníky, kteří se v branži pohybují třeba i dvacet let. A mám i vlastní zkušenosti. Když jsem působil na Nově, dělal jsem marketing pro fotbalovou Mladou Boleslav.
Jak často s Karolínou probíráte obchodní záležitosti?
Možnost, že bych zastřešoval Karolíniny aktivity, jsme řešili dokonce i s Marianem Jelínkem (tenistčin
mentální kouč). Hodně lidí nás varovalo, že se to projeví na našem vztahu. Ten je naštěstí harmonický pořád. Na grandslamu ji s pracovními věcmi nezatěžuju vůbec, jen když se objeví něco nezbytného. Třeba podpis smlouvy. Ale ten jí zabere dvě minuty. Když je volněji, řešíme práci víc. Ale pokud by se při prezentaci partnera měla cítit nepohodlně, tak prostě odmítne.
Co by mohl být problém? Třeba reklama na spodní prádlo?
No nevím, jestli by zrovna s tímhle měla problém. (úsměv) Spíš by šlo o značku, která se jí vyloženě nelíbí. Ona je už v pozici, v níž pro peníze nemusí ztratit svou tvář.
Čímž se dostáváme k reklamě na mast Mentholka. Té bylo vyčítáno, že nesedí ke sportovkyni světového formátu. Co vy na to?
Mentholka byla podepsaná v době, kdy Kája nebyla světovou jedničkou. Zároveň nikdo přesně nezná podmínky smlouvy. Nevidím na té scénce nic špatného. Registroval jsem kritické názory, ale to je přece smysl reklamy. Koncepce byla taková, že Kája servíruje na starého tlustého pána, kterého bolí záda. Pak se namaže mentholkou a je připravený svádět boje s nejlepšími. Každá zapamatovatelná reklama je dobrá. A o téhle se mluví hodně.
Jak pracujete na Karolínině obrazu na veřejnosti?
V našem marketingovém týmu jsou větší odborníci než já, ale PR je moje parketa. I když já teda nemám zrovna super pověst. (smích)
Ano, provází vás dosti kontroverzní image. Poučil jste se?
Přesně tak. Myslím, že vím, jak na vztazích s veřejností pracovat. Karolína i Kristýna (Hrdlička zastupuje
obě sestry) v nich měly rezervy. Působí jako ledové královny, ale realita je jiná. Jsou vtipné. Kája se chechtá od rána do večera. Jen není exhibicionistka, nevyhledává veřejné akce. Někomu může být sympatické, že je svá. Co si myslí, to řekne.
Kdo ji ovšem nezná, hůř její povahu chápe, souhlasíte?
Ano. Lidi jsou z ní při osobním setkání úplně unešení. Na jednání poznají, jaká je pohodová a super holka, pořád se s ní baví. Chci ji takhle představit všem.
Jak na to?
To je otázka! Mocným nástrojem jsou média a sociální sítě. Karolína založila nadaci, jejímž prostřednictvím chce pomáhat potřebným. Plánujeme natáčení virálních videí z tenisového života a zákulisí. Bylo by fajn, kdyby se objevila třeba v Show Jana Krause. Pozvánky má, ale odmítá je, protože vystupování v televizi nemá ráda. Netlačím na ni. Musím to zkoušet opatrně. Jinak by se hned kousla.
Tenistky na sociálních sítích často čelí urážkám a výhrůžkám. Spravujete Karolíniny účty a snažíte se je filtrovat?
To je dílo sázkařů. Zvlášť na grandslamech se Kája na sítě nedívá. Starám se o ně já. Jen se dohodneme, co na ně pověsím. Ale třeba soukromé věci na ně vůbec dávat nechce.
Sám jste ji poznal přes média? Čím vás překvapila?
Já ji neznal skoro vůbec. Viděl jsem ji hrát, mluvil o jejích výsledcích ve zprávách. Ale nesledoval jsem, jak se profiluje. Obrázek jsem si dělal až v osobním kontaktu. To spíš ona si na mě musela upravovat názor.
Doneslo se vám, že jste její záhuba? Jak moc se tím zabýváte?
Tohle bylo těžké hlavně pro ni. Měl jsem z bulváru hodně špatnou nálepku. Pořád ji mám. V tenisu ale se všemi vycházím v pohodě. Snad se mnou nikdo neudělal špatnou zkušenost. S lidmi z ostatních týmů se občas potkáme na pivu, máme fajn vztahy. Ale ještě ke Karolíně…
Ano?
Ze všech stran se valilo, že jsem hrobník její kariéry a tak. U některých tenistek to tak bývá. Zamilujou se a tenis jde do háje. Já mám obří štěstí, že se něco podobného nestalo. Bral bych fakt špatně, kdyby se zhoršila. Bylo by jasné, na koho by se to svedlo.
Karolína vypadá spokojeně, nezdráhá se o svém štěstí mluvit.
Jistě. Já si ale vůbec nechci připisovat nějaké zásluhy. Kája se stala světovou jedničkou hlavně díky své dřině. Mě prostě jenom baví být součástí té party okolo ní. Všichni jdeme za jedním cílem. Líbí se mi ta sounáležitost. I kdybych přispěl půlprocentem, byla by to naprostá fantazie. Když někoho milujete, osvojujete si jeho cíle a sny. A já teďka žiju jejím bojem o titul z grandslamu.
Když někoho milujete, osvojujete si jeho cíle a sny. A já teďka žiju jejím bojem o titul z grandslamu. Michal Hrdlička o Karolíně Plíškové
Jak se cítíte v tenisovém světě?
Hrál jsem fotbal, takže jsem byl zvyklý na kolektivnější pojetí soutěžení. V tenise každý jede na sebe. Mezi soupeři je běžná přetvářka. Přátelství je výjimkou. Každý se obklopí svými lidmi, s nimi tráví nejvíc času. Kája třeba se ségrou nebo s Bárou Strýcovou zajde na večeři. Ale jinak si každý jede to svoje.
Jak si sám vedete s raketou?
No, zlepšuju se. Mě to baví. Ale pořád to není nic extra. Na dobročinném turnaji v Praze jsme s Kájou nastoupili proti Láďovi Vízkovi s Ivanem Haškem a prohráli jsme 2:6. Takže si asi dovedete představit, na jakou úroveň jsem se dostal.
Ovlivňujete a domlouváte složení Karolínina týmu?
Předjednal jsem spolupráci s Marianem Jelínkem, po minulé sezoně jsme s Kájou společně dohodli angažování kouče Davida Kotyzy. S ním a kondičními trenéry řeším provozní věci, které na mě přehodila, aby jich zařizovala co nejmíň.
Nedávno jste se odhodlal k zásadnímu kroku. Jak jste se na něj připravoval?
Jo, vy myslíte zásnuby. Já byl už dlouho přesvědčený. Chtěl jsem vyjádřit, co ke Káje cítím.
Říkala, že jste se o svatbě bavili, načež řeči ustaly a pak jste ji překvapil. Byla to vaše strategie?
Štengrovali jsme se. Pořád se ptala: „Tak kdy už mě požádáš?“Já odpovídal: „Neboj, neboj!“Potom debaty utichly, což jsem potřeboval, abych ji mohl překvapit. Naštěstí mile, jak jsem viděl.
Chystal jste romantickou scénu?
Ano. Skoro kýčovitou. Ale plány mi zničil sled událostí. Musel jsem improvizovat, ale vyšlo to snad ještě líp. Podrobnosti bych si s dovolením nechal pro sebe.
Vnímáte jako risk, že pracujete s nastávající manželkou?
Zatím to problémy nepřináší. Když třeba naznačí, že se o obchodu bavit nechce, jdeme od něj pryč.
Umíte oddělit práci a soukromí?
Někdy to není snadné. Ale na grandslamu cítím, že mě potřebuje víc jako partnera než jako manažera. Když si chce popovídat o tenise, určitě jí nepovím, že musím vymyslet příspěvky na Instagram nebo jít na večeři se sponzorem.
Jak náročná je pro ni v New Yorku role nasazené jedničky?
Nerad bych mluvil za ni. Ale myslím, že je to pro ni hodně těžké. Na kurtu je vidět, že se s nervy pere víc než obvykle. Sám trnu jenom vsedě v boxu. Nedovedu si představit, že bych šel na kurt a předváděl nějaký výkon. V tomhle profesionální tenisty obdivuju.
Můžete jí nějak pomoct, aby ji tréma tolik nesžírala?
Společně s trenéry se snažíme, aby se uvolnila atmosféra. Vyprávíme historky. Na místě už toho stejně moc nenatrénujete…
Bude rozhodující čistá mysl?
Asi jo. I proto máme na telefonu Mariana. Jenže na kurtu je na všechno sama. Nikdo za ni míče neodehraje.
Jak trpíte na tribuně?
Strašně. Vím, jak moc chce uspět. A nemůžu jí pomoct! Hrůza. Však taky David Kotyza minulý týden říkal, že sice slaví padesátiny, ale cítí se tak na sedmdesát tři.
Na kurtu je vidět, že se s nervy pere víc než obvykle. Sám trnu jenom v boxu.