Nezvládneme to, myslí si Němci. Merkelová i tak vede

Většina Němců je nespokojená s tím, jak kancléřka Angela Merkelová postupovala během imigrační krize. Přesto ji většina Němců bude znovu volit. BERLÍN Kancléřka Angela Merkelová míří ke svému čtvrtému funkčnímu období navzdory tomu, že většina Němců její počínání v imigrační politice posledních dvou let považuje za špatné.

Její slova „zvládneme to“, jimiž Merkelová už dva roky pravidelně odpovídá na mnohé otázky týkající se praktických důsledků příchodu více než milionu migrantů do země, považuje 56 procent obyvatel za nenaplněná. Z nich se pak 38 procent domnívá, že kancléřčin výrok vůbec neodpovídá situaci, jaká v Německu panuje.

Naopak 37 procent dotázaných podle reprezentativního průzkumu pro deník Die Welt souhlasí s tvrzením, že země příchod migrantů a jejich následnou integraci zvládá. Zbývajících sedm procent nemá vyhraněný názor.

Jednoznačnou nespokojenost vyjadřují především příznivci protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD) – Merkelové slova považuje za nepravdivá 97 procent z nich. Velké rozdíly panují také mezi různými věkovými skupinami, stejně jako mezi obyvateli na východě a západě země: skeptičtější a méně spokojení se současným vývojem jsou zejména starší lidé z bývalé NDR.

Přes to všechno se zdá téměř jisté, že Merkelová za tři týdny parlamentní volby znovu vyhraje. Navíc pokud by Němci volili kancléře přímo, na další čtyři roky by Merkelovou podpořila přesně polovina voličů, Schulze jen čtvrtina z nich.

Také její konzervativní unie CDU/CSU má v posledních průzkumech stabilně 38 procent a dostatečný náskok před socialisty (SPD), jejichž preference se pohybují kolem 24 procent.

Na třetím místě by se podle sondáží umístila postkomunistická levice s devíti procenty, těsně za nimi s osmi procenty AfD a Zelení. Očekává se, že do parlamentu se znovu vrátí liberální demokraté (FDP), i jim se nyní předpovídá výsledek osm procent.

Vedle toho, že ostatní strany nedokázaly nabídnout dostatečně silnou a charizmatickou osobnost jako konkurenci, pomáhá Merkelové k současným vysokým preferencím i skutečnost, že na migrační krizi už se do určité míry zapomnělo. Po dohodě s Tureckem a uzavření tzv. balkánské trasy se výrazně snížil počet lidí přicházejících do Německa a migranti plavící se přes Středozemní moře zůstávají především ve státech na jihu Evropy.

Také sama Merkelová se tématům souvisícím s imigrací spíše vyhýbá. Ne tak její vyzývatel a předseda SPD Martin Schulz. „Nelze jen říct, že to zvládneme, a pak to nechat na ostatních, navíc bez dostatečné finanční podpory,“řekl nedlouho před včerejší televizní debatou, jediným diskusním vystoupením, kde se Merkelová a Schulz před volbami přímo setkali.

Další otázkou je také efektivita vládních integračních programů. Například jen na kurzy němčiny šlo už 400 milionů eur (10,4 miliardy korun), ale jejich výsledky jsou vzhledem k nesystematičnosti výuky, nedostatku kvalifikovaných učitelů i obrovskému počtu žáků a jejich odlišné úrovni dosavadního vzdělání diskutabilní.

Podle Spolkového institutu profesního vzdělávání 59 procent migrantů, kteří mají největší šanci na udělení azylu v Německu, nemá základní vzdělání. Základní školu podle údajů Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky ukončilo 24 procent. Střední nebo vyšší vzdělání má pak 13 procent z nich.

Kvůli imigrační politice Merkelové přišlo k soudům od září 2015, kdy nechala otevřít německé hranice, na její osobu přes tisíc žalob za vlastizradu. V podstatě žádná z nich podle mluvčí státního zastupitelství v Karlsruhe Frauke Köhlerové nemá šanci na úspěch.