Já nic, já jenom podávám rozklad
Když Miroslav Patrik, předseda Dětí Země, vyrukoval s tvrzením, že kritikou jeho rádoby zelených aktivit zakrývám vlastní neschopnost, vybavila se mi scéna z Rozmarného léta, v níž místní občan cloumá lanem, na kterém je provazochodec, a křičí: „Slezte dolů! Ježíšmarjá, natlučete si a nikdo vám nic nedá. Nedělejte hlouposti a slezte dolů! - Á,á, á ...! Tak vidíte! Vždyť jsem vám to říkal!“
Patrikův postup je stejný, podává rozklady proti dopravním stavbám, jinými slovy třese lanem, ale za to, že se svalím dolů, si můžu sám, to dá přece rozum.
Vymlouvám se údajně na to, že Děti Země podávají námitky, zatímco ve skutečnosti podávají rozklad. Z formálního hlediska je to pravda, věcně vzato jde o totéž. Rozklad je odvolání proti rozhodnutí ústředního orgánu státní správy, ve kterém Patrikovy Děti dávají námitky proti hluku při stavbě dálnice, kácení stromů, mimochodem často už poražených, a hlavně chtějí, aby znovu proběhla EIA, do které vstoupí jako veřejnost, podají tisíce připomínek a požadavků a všechno se zdrží o dalších pět až deset let.
Úplně stejně můžeme diskutovat o tom, jaký je rozdíl mezi sponzoringem a dotací. Stát Děti Země nesponzoruje, jen jim dává dotace, říká Patrik. Ve výsledku to vyjde nastejno, peníze od státu tak jako tak dostávají. Nikdy by mě nenapadlo určovat Dětem, jakého řízení se mohou účastnit, zda mohou podat připomínky či odvolání. Na druhou stranu si nemyslím, že by jim stát měl na jejich činnost, která ohrožuje lidské zdraví i životy, jakkoli přispívat bez ohledu na to, jak těmto prostředkům daňových poplatníků budeme říkat.
Podstata věci není v tom, zda se něco jmenuje rozklad nebo námitka, dar nebo dotace. Podobné slovíčkaření jen zastírá cíl, kterým je prodloužení schvalovacího procesu, aby postupně vypršela stará povolení a musela se dělat znovu. A na to Patrik a jeho Děti čekají, aby zahájili další kolo staronových požadavků, námitek, odvolání a rozkladů. Zatímco oni uplatňují ke všem dopravním stavbám totéž a své elaboráty kopírují prostřednictvím CTRL V, příslušné úřady se musí každou hloupostí zabývat seriózně, což samozřejmě trvá.
„Já nic, já jenom rozklad,“říká na to Patrik a ukazuje na úřady, že jsou pomalé. Usilovně přitom kýve lanem a těší se, kdy to spadne a všechno začne zase od začátku. „Tak vidíte! Vždyť jsem vám to říkal!“řekne potom rozmarně.