VELKÁ ŠKOLA PRAVOPISU
Psaní velkých písmen II. část
Vminulém díle jsme otevřeli problematiku nejobtížnějšího pravopisného jevu češtiny – psaní velkých písmen. Řekli jsme si základní pravidla, definovali vlastní jméno a věnovali se vlastním jménům souslovným (tj. víceslovným).
Dnes nejprve rozšíříme pravidla týkající se vlastních jmen o další frekventované případy. Budeme se také věnovat chytákům, na které můžete v běžném životě narazit, a na závěr si jako obvykle ověříme znalosti souhrnným testem. Jedno mají pozemšťané a mimozemšťané společné. Malé písmenko na začátku slova. Ale na Marťany je třeba dát si pozor... Psaní velkých písmen u vybraných typů vlastních jmen Vlastní jména lidí, bytostí, národů, obyvatel apod. • Václav IV. – Václav Čtvrtý, král Kaše
(Rudolf Habsburský, 1306–1307), Eliška Přemyslovna, Jan z Hvězdy, náčelník Šílený kůň, generál Heliodor Píka • Mistr vyšebrodský, mistr Jan Hus (ve zkratce: M. Jan Hus) • Pán Bůh, Syn boží, Svatý otec (papež), • děd Vševěd, baba Jaga, pták Ohnivák • Ital (Italové), Iberoameričan(é), Přemyslovec, Seveřan (tj. Nor, Švéd, Fin…), Neříman(é), Nečech, Brňan(é), Bludný Holanďan (i jako loď)
CHYTÁKY:
1. Slova indián, běloch, černoch se považují za pojmenování antropologických skupin, proto se píší s malým písmenem. Např.: Problémy v soužití bělochů a černochů se ve Spojených státech daří efektivně řešit teprve od poloviny osmdesátých let 20. století. 2. Jména Asiat/Asijec se píší s velkým počátečním písmenem, stejně jako Evropan. Rovněž Eskymák/Inuit. 3. Jména Žid/žid, Mongol/mongol,
Cikán/cikán: Velké písmeno se píše, pokud označují příslušníky národa, malé písmeno, máme-li na mysli antropologickou skupinu (mongol,
cikán) nebo náboženské vyznání (žid). Slovo cikán uvádí Slovník spisovné češtiny jako spisovné – nejde tedy o hanlivý výraz. 4. Přenesené významy: Leží jako lazar. Je pěkný jidáš. (Ale: Žádný Einstein z něho nebude.) 5. Vlastní jména členů hnutí, spolků, náboženských vyznání a řádů se s velkým počátečním písmenem nepíší: Mezi husity patřili pražané ke konzervativnímu středu, zatímco táborité představovali nejradikálnější složku hnutí. Podobně: františkáni, buddhisté, slávisté. 6. Vlastní jména Marťan, Venušan apod. se píší s velkým počátečním písmenem, ale slova pozemšťan – nepozemšťan, mimozemšťan s písmenem malým.
7. Slovo svatý (i zkratka sv.) před jménem světců, ve jménech kostelů aj. se píše s malým s. Vlastní jména zeměpisná a místní
Světadíly, zeměpisná území, oceány (moře), útvary zemského povrchu, vesmírná tělesa
Jak již víme z předchozího dílu, záleží na tom, zda jde o oficiální názvy, či nikoli. Obecné jméno, předchází-li v sousloví jménu vlastnímu, se píše s malým písmenem (např. mys, poloostrov); následující jméno v sousloví je již s písmenem velkým. Slova, jež následují po prvním slovu psaném s velkým písmenem, se řídí tím, zda jde o jméno obecné, či vlastní: Nízké Tatry, ale: Velké sedlo. Příklady, v nichž se častěji chybuje: • Latinská Amerika, rovníková Afrika – Rovníková Guinea (oficiální název), Bílá Rus, Český ráj • Severní ledový oceán, Egejské moře, Velké Medvědí jezero, Slapská přehrada, vodopády Iguazú – Niagarské vodopády, boka Kotorská (boka je obecné jméno, znamená záliv), Sněžná řeka, Modrý Nil (ale: horní Labe) • Malé Sundy, ostrov Nová Kaledonie, Velikonoční ostrov, mys Dobré naděje, • Českomoravská vrchovina, Český les – Českosaské Švýcarsko, Devět skal, pohoří Tchien-šan, Australské Alpy, Velký Kriváň, bitva na Bílé hoře, Kozí sedlo, Malé Kamzičí sedlo (vnesené vlastní jméno, proto velké K), Moravský kras, jeskyně Balcarka, Labská louka (ale: rakouské Alpy – nejde o oficiální název) • planeta Země, souhvězdí Velký vůz, Alfa Centauri, galaxie Mléčná dráha (ale: naše sluneční soustava, naše galaxie)
Státy, správní celky, historická území
• Česká republika, Evropská unie, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Thajské království (Království thajské), Rakousko-Uhersko, stát Nové Mexiko, země Koruny české, území Markrabství moravského, Divoký západ, Moravskoslezský kraj
CHYTÁKY:
1. Slova republika, království apod., pokud některým z nich oficiální název státu nezačíná, se píší s malým počátečním písmenem.
2. Jiné dvouslovné názvy států či státních celků (tedy neobsahující slovo republika apod.) mají v obou slovech písmeno velké (stát Černá Hora). 3. Slova Západ, Východ, Sever, Jih píšeme s velkým písmenem tehdy, máme-li na mysli nějaké historicko-politické
území: Po r. 1948 utekly tisíce Čechoslováků na Západ. Občanská válka Severu proti Jihu si vyžádala obrovské oběti na životech.
Osady, obce, městské čtvrti, sídliště, oblasti
• Český Těšín, Rychnov nad Kněžnou, Lázně Kynžvart, Nové Město pod Smrkem, Jižní Město, Malá Strana, Červený Vrch, Rokytnice v Orlických horách
CHYTÁK:
Existuje několik oficiálních názvů měst začínajících výrazem město, popř. lázně; ty pak samozřejmě píšeme s velkým počátečním M či L: Město Albrechtice, Město Touškov, Město Libavá, Lázně Bělohrad (ale: lázně Teplice).
Ulice, náměstí, mosty, sady, stanice
• ulice Mezi Keři, Křenová ulice, třída Kapitána Jaroše, Za Lužánkami, Za Hlubokým lesem, Sedmnáctého listopadu • náměstí Svobody, náměstí Pod Platany, Zelný trh • most Železničářů, Libeňský most • sady Jara, zahrada Na Šancích • stanice Hlavní nádraží (stanice Praha hlavní nádraží), nádraží Brno-město, Tišnov-zastávka, Ivanovice-dolní nádraží, stanice Smrk
Dopravní prostředky
• rychlík Hungaria, Brněnský drak (ale: jeli jsme Drakem)
CHYTÁKY:
1. Značky aut se píší jak s malým počátečním písmenem, tak (zejména v odborném textu) s písmenem velkým. Např. Úplně jsem rozbil svou novou fabii. Ale: Nová Škoda Fabia XY je autem pro střední majetkovou třídu.
2. U souslovných názvů zastávek MHD se píše první slovo s velkým písmenem, třebaže jinak zde stojí písmeno malé; u druhého slova se zachovává velké písmeno: stanice Náměstí Míru. (Ale: Bydlíme na náměstí Míru.) 3. Píšeme např. ulice Na Klajdovce, ale: Jdu na Klajdovku.