Co Čech, to voják

Branná výchova ve školách, povinné vojenské odvody, speciální výcvik obyvatelstva a více peněz na armádu. Některé politické strany se natolik děsí budoucnosti, že chtějí Českou republiku opevnit a obyvatele zapojit do obrany státu. Vyplývá to z jejich programů.

Nejvážněji to vzali Starostové a nezávislí, kteří chtějí zavést třeba vojenské odvody. Nebyly by to odvody, jak je známe z minulosti, ale internetové či papírové dotazníky.

„Občané budou dotazováni, kdo má zbrojní průkaz nebo na to, zda mohou v případě krize poskytnout třeba terénní auto,“přibližuje předseda hnutí STAN Petr Gazdík. Stát by si udělal databázi, aby věděl, s kým a pro jaké účely může v těžkých dobách počítat. STAN chce také lidi vycvičit pro případ teroristického útoku, konfliktu, živelné pohromy, ale i blackoutu.

Gazdík nepochybuje, že pro tento nápad najde dostatečnou podporu mezi ostatními politickými stranami. Podobný plán ostatně představuje i hnutí ANO. To slibuje zavést branné spolky. Ale rovnou také přímo v programu přiznává, že především kvůli tomu, aby pomocí nich obešlo unijní směrnici omezující držení zbraní.

Změnu stranické programy slibují ve výdajích na obranu. Pokud své sliby splní, bude už zanedlouho Česko na armádu dávat dvakrát víc než nyní – tedy dvě procenta svého hrubého domácího produktu. Splní tak závazek vyplývající z našeho členství v NATO. Kromě ČSSD, která chce dávat 1,4 procenta HDP, to v horizontu několika let plánují všechny relevantní strany.

Na spočítání všech uprchlíků z Blízkého východu, které Česko v posledních letech přijalo, by sice těsně nevystačily prsty na obou rukou, ale i tak strany ve svých programech neopomínají připomenout, že je přijímat nechtějí.

Odmítáme povinný příděl uprchlíků! hřímají komunisté. Nechci v České republice ani jediného uprchlíka, a to ani dočasně! vykřikuje šéf ANO Andrej Babiš.

ČSSD láká voliče na představu bezpečné Evropy. Slibuje, že chce posílit ochranu schengenského prostoru, na vnějších hranicích EU chce migrantům snímat otisky prstů, identifikovat je, registrovat a rozhodnout o azylu či o návratu nelegálních migrantů do země původu.

Podobně mluví Babiš. „Evropa by měla vybírat, koho do Evropy pustí, a koho ne. NATO by se mělo zaměřit na potápění prázdných pašeráckých lodí a na moři by mělo vracet lodě uprchlíků zpět k tuniskému pobřeží,“řekl.

ANO píše ve volebním programu, že nechce občany strašit, ale považuje za povinnost zajistit jim bezpečí. „V tomto ohledu bude ČR aktivně podporovat definitivní poražení tzv. Islámského státu,“stojí v dokumentu.

ODS zase v bodu věnovaném migraci chce státy, které nejsou schopny chránit vnější hranice EU, vyloučit ze Schengenu. Jenže to všechno ČSSD, ANO i ODS sotva samy dokážou splnit. Při čtení jejich programů by leckterého voliče mohlo napadnout, jestli si nespletly volby s těmi do Evropského parlamentu. „Česká republika neměla nikdy jedinou kolonii. Na drancování rozvojového světa se nepodílela v minulosti ani dnes. Tím méně lze po nás žádat rovnou odpovědnost za to, z čeho profitují jen zahraniční elity,“stojí k migraci na webu KSČM.

Strach z migrace ovlivnil programy řady politických stran i ve vztahu k Evropské unii. Pokud se do Sněmovny dostane SPD, bude to poprvé, co tam bude strana, která hlásá, že je třeba z Unie vystoupit.

Favorit voleb, hnutí ANO, zase otevřeně říká, že si Česká republika musí ponechat korunu a upustit od snah přijmout euro. Negativně se k jednotné evropské měně staví také ODS, která slibuje zařídit výjimku z povinnosti zavést jednotnou evropskou měnu.

Naopak ČSSD přijetí eura plánuje. Ale až to pro nás bude hospodářsky a sociálně výhodné. A TOP 09 na vidině co nejaktivnější role Česka v

Pražský hrad s odstupem několika staletí nejvýrazněji přestavěli vládci Karel IV., Marie Terezie a pro prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka architekt Josip Plečnik. Právě Plečnika, který se narodil před 145 lety a zemřel před 60 lety, a jeho rodné Slovinsko bude připomínat vinobraní, jež se na Hradě koná o víkendu.

Plečnikovým dílem jsou tu mimo jiné Jižní zahrady s půlkruhovou vyhlídkou s pohledem na střechy Malé Strany. V části nad Plečnikovou vinicí návštěvníci procházejí kolem vzácného daru ze Slovinska. Bustu prvorepublikového hradního architekta umístěnou na jižní fasádě Ústavu šlechtičen zde obepínají čtyři odnože staré trty, nejstarší ušlechtilé vinné révy na světě.

Starou trtu sem před třemi lety věnovalo město Maribor. „Pěstování révy ze Slovinska na Pražském hradě je symbolickým dovršením dokončené obnovy Jižních zahrad, které pro T. G. Masaryka navrhl Josip Plečnik,“řekl ředitel Správy Pražského hradu Ivo Velíšek. EU staví kampaň. A patří k tomu samozřejmě i snahy přijmout euro. A připravit jeho přijetí slibuje také KDU-ČSL.

Jinak většina stran zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby všichni členové EU – i ti menší a stojící mimo eurozónu jako my – měli stejná práva a povinnosti.

Vůbec si české politické strany představují unijní budoucnost dost velkolepě. Pokud splní, co slibují, bude fungovat lépe a bude se starat o to, v čem je schopnější než národní státy. Často probíraným tématem Stara trta

Stara trta je jako nejstarší ušlechtilá vinná réva zapsaná ve vinařských rejstřících i Guinnessově knize rekordů. „Je to klenot mezi víny, Slovinci jsou na ni velmi pyšní,“říká zahradník Hradu Martin Kýhos. Zvláštní péči podle něj stara trta nepotřebuje, na chráněném místě v jižních zahradách je jí dobře. „Už jsme v minulých letech několik hroznů sklidili, víc jich asi bude příští rok, až bude trta vyšší a bude mít více sluníčka,“dodává.

Trta symbolicky umístěná u Plečnikovy busty se tak stala jeho živou stopou na Hradě. Partnerství Hradu a Slovinska je však starší, datuje

zahraniční politiky jsou obchodní vztahy s Čínou. Rozvoj obchodní a strategické spolupráce s ní slibuje hnutí ANO, zatímco ČSSD s ní plánuje prostě udržovat strategické vztahy.

Ostatní strany přímo Čínu nezmiňují. Vzhledem k tomu, že se KDU-ČSL a TOP 09 ve svém programu dost tvrdě vymezují vůči nedemokratickým zemím, které porušují lidská práva, se však dá očekávat, že rozvoji vztahů s Čínou moc nakloněny nebudou. se už od dob prezidenta Masaryka, a to darem rododendronu arboretu Volčji Potok. Loni tam hradní zahradníci vysadili různobarevně kvetoucí trvalky do tvaru mapy Česka. A dnes zástupci Hradu podepisují se Slovinci memorandum o další spolupráci.

V souvislosti s letošním dvojím Plečnikovým výročím rozšíří Pražský hrad program 12. vinobraní o nabídku slovinských vín, přičemž chybět nebude šumivá Zlatá radgonská Penina, kterou Slovinci považují za své prestižní šampaňské. Program zpestří i slovinský soubor Gozdar. Vinobraní se koná tuto sobotu a neděli v Královské zahradě, vstup je zdarma s výjimkou vstupu do Míčovny, kde bude degustace vín.

Návštěvníci se mohou těšit i na moravský burčák a čerstvou hroznovou šťávu právě vylisovanou na replice historického ručního lisu.

Na Plečnikově vinici se pěstuje dvě stě rostlin odrůdy Hibernal, která je základem pro víno značky Pražský hrad. Používá se pouze jako protokolární dar pro významné návštěvy.