Už žádné kvóty? Juncker chce udržet EU pohromadě

Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker nechce riskovat, že se oddělí eurozóna od zbytku EU. V projevu o stavu Unie proto odmítl její užší integraci. BRUSEL Jean-Claude Juncker nechce vstoupit do historie jen jako předseda Evropské komise, za jehož úřadování vystoupila Velká Británie z EU. Chce se naopak zapsat jako ten, který zbylou sedmadvacítku udržel pohromadě.

Tomuto cíli podřídil veškeré ambice na reformy fungování Evropské unie, které navrhl ve včerejší řeči o stavu Unie, již v polovině mandátu pronesl před Evropským parlamentem ve Štrasburku.

„Bylo to takové pejsek a kočička vařili dort. Teď jde o to, zda se z té velké směsice témat, která do projevu zahrnul, neudělá velkému šéfovi špatně,“komentoval Junckerovu řeč v kuloárech představitel jedné unijní vlády. Narážel na to, že návrhy budou nakonec muset schválit jednotlivé členské státy.

Záměr nedráždit a neprovokovat, ale hledat spíše klady a to, co země EU spojuje, byl na Junckerově projevu patrný. Podle některých europoslanců však šéf Komise projevil tuto snahu příliš pozdě. „Byl to rozhodně méně útočný projev než ty minulé,“říká europoslankyně ANO Dita Charanzová. „Juncker bude ale i tak v učebnicích zapsán jako Mr. Brexit, pro mne zůstane tím, kdo dělil východ a západ EU,“dodala.

Kvóty už nejsou priorita? Předseda Komise v projevu sice řekl, že „Evropská unie nebude pevností“, a kritizoval některé unijní státy za nedostatek solidarity se zeměmi, které jsou na schengenské hranici, ale o kvótách na přerozdělování migrantů nepadlo ani slovo. Jako výzva k dodržení kvót by se sice dala vykládat pasáž, v níž Juncker mluvil o respektování rozsudků Smířlivý Juncker unijních soudů, avšak o prodlužování systému kvót se výslovně nezmínil. Lze to chápat tak, že to není pro Brusel priorita.

„Za velice důležitou považuji pasáž, v níž Juncker říká, že ten, kdo se dostal do EU nelegálně a nemá právo na azyl, musí být vrácen,“říká státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař.

Stejně kakaa pro Čechy Slova, jimiž Juncker odmítl praxi dvojí kvality potravin, znamenají vítězství vlád střední Evropy. „Nemohu přijmout, že lidé ve střední a východní Evropě kupují výrobky nižší kvality ve stejných obalech a se stejným označením jako ty prodávané v jiných zemích,“uvedl Juncker a v jediné konkrétní zmínce o Česku dodal: „Češi musí mít v čokoládě stejně kakaa jako každý jiný v EU.“Konstatoval však, že kvůli tomu není třeba přijímat nové směrnice, protože tuto praxi už zakazuje platná legislativa Unie.

„Češi, budete mít v čokoládě více kakaa. Tak děkujeme, Jeane-Claude. Na to jsme dlouho čekali,“komentoval to ironicky europoslanec ODS Jan Zahradil, jenž patří k Junckerovým kritikům.

Pasáž o potravinách lze zasadit do celkového vyznění projevu, v němž Juncker varoval před nejednotnou EU. „Unie musí dýchat oběma plícemi, západní i východní, jinak bude mít potíže s dechem.“

Ne eurozonové Unii v Unii Dělení Unie nechce Juncker připustit ani v souvislosti se snahami některých zemí eurozóny, v čele s Francií Emmanuela Macrona, vytvořit ze států EU platících eurem výlučný spolek. Předseda Komise odmítl Macronovy představy, aby eurozóna měla nějaký svůj speciální rozpočet, nebo svého ministra financí. Místo toho vyzval k vytvoření fondu, který by zemím, jež euro nemají, pomohl s přípravami na jeho přijetí. Podle Víta Beneše z Ústavu mezinárodních vztahů to nelze interpretovat jako snahu nutit Česko k přijetí eura. „To je úplně pomýlené. Česku naopak reálně hrozí, že eurozóna zvýší laťku, která nám bude znesnadňovat se k euru připojit. Teď jsme členem s odloženým členstvím, ale to může brzy přestat platit,“dodává Beneš.

Svoboda a právní stát Jako apel na dodržování demokracie si Polsko a Maďarsko vyložily pasáže o tom, že celá Unie musí dodržovat hodnoty svobody a právního státu. Proto podle Junckera nemůže v členství v Unii doufat dnešní Turecko. „Propusťte na svobodu naše novináře. Přestaňte našim šéfům vlád říkat, že jsou nacisté a fašisté,“vyzval Juncker Ankaru.