Ožívá černomořská trasa migrantů. Ta nejnebezpečnější
BUKUREŠŤ Dosud drží neoficiální smutný primát nejrizikovější trasy, po níž putují migranti přes moře do Evropy, ta mířící do Itálie. Mohlo by se to změnit – pokud bude „uvedena do plného provozu“ta směřující z Turecka přes Černé moře.
Včera rumunská pobřežní stráž informovala, že v moři zachránila přes 150 migrantů, z toho 53 dětí. Jejich loď se ocitla kvůli vysokým vlnám a vichru v tísni. Je to již několikátý incident tohoto typu v posledních týdnech. Mnozí se obávají, že pašeráci lidí nyní testují tento směr kvůli rostoucím potížím na hlavních trasách, zejména na té mířící na řecké ostrovy.
„Černomořská trasa byla sporadicky využívána už v předchozích letech, ale v podstatě odumřela. V roce 2014 podle našich údajů přicestovalo přes Černé moře do Bulharska a Rumunska 430 lidí, o rok později 68 a loni jsme zaregistrovali jednoho člověka,“řekl britskému listu The Guardian mluvčí evropské agentury pro ochranu hranic Frontex Krzysztof Borowski.
Většinou však bylo cílem bulharské pobřeží, bližší Turecku. Rumunská pobřežní stráž před letošním létem naposledy zadržela na moři loď s migranty v roce 2013. „Letos na podzim už však registrujeme v rumunských vodách několik stovek zadržených. Je možné, že pašeráci nyní zkoušejí, zda lze tuto trasu reaktivovat,“dodal Borowski.
Mluvčí Frontexu upozornil, že povětrnostní podmínky v Černém moři jsou znatelně horší než ve Středozemním moři – často tu vanou velmi silné větry. „Migranti tu jsou ve velkém nebezpečí hlavně na menších lodích nebo v člunech,“dodal.
Stejně to vidí i Razvan Samoila, ředitel nevládní organizace Arca pomáhající běžencům. „Černé moře není žádné Středomoří. Tady u nás nikdy nevíte, co se s počasím stane za dvacet minut.“
Mezinárodní organizace pro migraci černomořskou trasu s cílem v Rumunsku zatím jako samostatnou neeviduje, zaměřuje se na Středomoří. Západní středomořská Jako riziková země není Rumunsko ani na mapě Frontexu a tato instituce zde dosud nijak neoperuje. „Vývoj situace však nyní Centrální středomořská Východní středomořská bedlivě sledujeme,“řekl balkánské agentuře BIRN mluvčí Frontexu.
O Rumunsku se přitom nedá říct, že by nebylo zasaženo migrační vlnou. Dosud však šlo hlavně o pozemní hranici se Srbskem. Přes ni se snaží pronikat migranti, aby se vyhnuli daleko ostřeji hlídané srbsko-maďarské hranici. V prvním pololetí tohoto roku se počet zadržených migrantů na srbsko-rumunské hranici (2 474) v porovnání se stejným obdobím loni ztrojnásobil.
Prakticky všichni míří do nitra EU. „Zatím naše země v rámci závazků vůči Unii přijala čtyři skupiny migrantů. Žádná z těchto skupin se už v zemi nenachází,“uvedl Samoila.