Hymna USA mohla být od Dvořáka

PRAHA Pavel Haas Quartet, jeden z našich nejúspěšnějších ansámblů, se doma objevuje zřídka. Slyšet u nás čtyřnásobného nositele „Oscara klasiky“, jak se přezdívá cenám britského časopisu Gramophone, bylo možno tento týden na Dvořákově Praze. I když jen krátce.

Čtveřice se objevila v Koncertu pro smyčcové kvarteto a orchestr od Bohuslava Martinů vedle Essenské filharmonie a dirigenta Tomáše Netopila. „Pro takovouto sestavu není mnoho skladeb, je to jiné hraní a tato skladba je navíc těžká rytmicky,“podotýkají členové kvarteta.

Na další ceny, snad i „Oscara“, budou jistě aspirovat i novou nahrávkou, kterou Supraphon vydá na podzim. Se dvěma hosty nahráli dva kvintety Antonína Dvořáka: S Borisem Giltburgem Klavírní č. 2 a s Pavlem Niklem Smyčcový Es dur. Ten nezapře, že vznikl v Americe. „Například užitím pentatoniky, ale i tím, že téma třetí věty Dvořák zamýšlel jako novou americkou hymnu, i když se tak nakonec nestalo,“podotýkají hudebníci.

V Česku zahrají 30. září v Lednici na Moravě a pak až příští rok na festivalu v Litomyšli. (vd) Jedna věc je úkaz sám, druhá dokument o něm. Takzvaní youtubeři, tedy hvězdy internetu, zavedou ve snímku Nejsledovanější do svého světa, který (vesměs) děti zbožňují a (vesměs) rodiče přehlížejí, pokud jim přímo nepije krev.

Ovšem jedněm ani druhým snímek nic nového nepoví. Dokonce překvapuje, jak nezajímavě až nezáživně dokáže ukolébat téma tak vděčně výbušné.

Buď se sám režisér Jiří Sádek nechal unést obdivným zaklínadlem internetové sledovanosti, nebo doplatil na osvětovou snahu o generační smíření. V každém případě si z daleko barvitější škály tvůrců videa vybral jenom příkladné Mirky Dušíny a klouže s nimi po líbivém povrchu v rytmu fanatického potlesku