Zdanění Googlu a spol. se blíží. Proti je hlavně Irsko

Armádní stratégové dávají svým plánům krycí jména, úředníci jejich postupy používají také, jen zásadní projekty šifrují do zkratek. Například v současné době se ministři financí Evropské unie ohánějí pojmy jako CCCTB, CbCR nebo BEPS.

Běžný smrtelník k jejich rozklíčování potřebuje například Google a pak zjistí, že se zrovna nadnárodního vyhledávače týkají víc, než by se zakladatelům americké firmy zamlouvalo. Jde totiž o různé návrhy, jejichž společným cílem je donutit velké technologické firmy k tomu, aby v Evropské unii platily daně jako tradiční podniky.

O tom, že je třeba s agresivní daňovou politikou Googlu, Facebooku, Amazonu nebo Applu něco dělat, se na ministerstvech financí unijních zemí mluví už téměř deset let. Jenže společný postup zatím vždy ztroskotal. Po nástupu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se věci daly do pohybu.

„Platná pravidla mezinárodního zdanění vycházejí ze zastaralých konceptů, které byly nastaveny před desítkami let, kdy neexistovalo nic jako sdílená ekonomika, internetové obchody a sociální sítě. Tato pravidla sice umějí zdanit uhelné doly a výrobní závody, ale se službami poskytovanými přes internet si poradit neumějí,“vysvětluje daňový poradce ze společnosti YourTaxes.cz Ondřej Antoš.

V zásadě jde o jediné, donutit digitální firmy, aby své zisky zdanily v místě, kde jich dosáhly. Podle materiálů europarlamentu šlo v letech 2013 až 2015 jen u Googlu a Facebooku o 5,4 miliardy eur, tedy téměř 150 miliard korun.

Například Google využívá pobočky v jednotlivých zemích k lákání klientů, ale službu oficiálně poskytuje mateřská základna firmy – a ta sídlí v Irsku, pověstném jak nízkou sazbou daně z příjmu firem, tak více než vstřícným přístupem. Peníze tedy míří na zelený ostrov a ostatní evropské země ostrouhají.

Podle britského deníku The Guardian dosáhla společnost Google Ireland Limited v roce 2015 tržeb ve výši 22,6 miliardy eur, z nichž odvedla daň z příjmu jen 47,8 milionu eur. V Irsku totiž funguje ještě jeden Google, jmenuje se Google Ireland Holdings a oficiálně sídlí v daňovém ráji na Bermudách, kde se neplatí vůbec žádná daň z příjmu firem.

Z Google Ireland Limited se peníze přelévají nejdříve do Nizozemska (z toho se daň podle irských zákonů neplatí), pak zpět do Irska, ale tentokrát do Google Ireland Holdings, kde se stopa ztrácí... Irské ani jiné úřady se nikdy nedozvědí, kolik peněz se vlastně ztratí, protože daňový ráj jim neposkytne informace.

Podobné postupy používá Facebook, největší on-line prodejce Amazon nebo kavárenský řetězec Starbucks. A také Apple, s nímž se Brusel pustil do soudní pře. Evropská komise chce, aby Američané doplatili zhruba 13 miliard eur, protože podle jejích údajů se efektivní zdanění Applu mezi lety 2003 až 2014 nepřehouplo přes jedno procento v roce 2003 a pak klesalo až k 0,005 procenta v roce 2014.

Proti těmto praktikám by chtěli někteří evropští politici nasadit společný daňový základ, který se ukrývá pod zkratkou CCCTB, tedy „Common Consolidated Corporate Tax Base“. Zjednodušeně jde o sjednocení Téměř všechny zisky putující do centrály Applu zůstaly nezdaněny. Apple Sales International sídlí v irském Hollyhill. Kolik si berou státy od podniků v Evropě ze zisku pravidel pro danění v zemích EU. Firmám působícím ve více zemích Evropy by odpadla administrativa, ale především by se uzavřela možnost pro daňové chytristiky. Zisky i ztráty z jednotlivých zemí by se totiž posčítaly a výsledná daň by se vypočítala a rozdělila podle dohodnutého klíče mezi všechny země.

Společný daňový základ je však těžké prosadit. Pro Irsko, ale také pro Lucembursko nebo Maltu by to znamenalo konec stávajícího daňového modelu postaveného na nízkých firemních daních. Proto řekly ne.

Návrh blokovala třeba i Velká Británie. Ačkoliv by zůstaly různé sazby daní, v případě prosazení tohoto návrhu by došlo k výraznému sblížení všech zapojených států. Právě proto Evropská komise model upřednostňuje.

„Na rozdíl od minulých let Komise A p p l u j ů d e . o v I r s k u á n y v 8,5 10,1 8,9 20,9 23,2 Pramen: Evropská komise

navrhla postupný proces. První krok je CCTB, tedy společný daňový základ, kdy budou vybrané skupiny podniků počítat daňový základ ve všech zemích, kde působí, stejným způsobem. Měla by tedy odpadnout různá pravidla pro výpočet v různých zemích,“vysvětlil daňový expert ze společnosti EY Vladimír Sopkuliak. Pak by podle něj následoval krok dva, který by ucpal daňové díry v celé Unii.

Jenže než se všichni dohodnou, tak to potrvá. Proto se Francie rozhodla, že zkusí technologické giganty zdanit jinak. Její ministr financí Bruno Le Maire načrtl návrh daně ne ze zisku, ale z tržeb. Připojilo se k němu devět dalších států, mezi kterými nechyběly Německo, Itálie a Španělsko.

Návrh už na neoficiálním jednání probírali ministři financí a na přetřes se dostane i na evropském summitu, který se koná tuto sobotu v estonském Tallinnu. A opět lze očekávat jasné ne ze strany Irska.

Česko chce postupovat s ostatními evropskými zeměmi. „Diskuse na půdě EU na toto téma jsou na svém počátku a Česká republika jednoznačně podporuje tuto debatu, jejíž vyústění musí být koordinováno v podobě společné evropské pozice,“sdělil Zdeněk Vojtěch z oddělení vnějších vztahů a komunikace ministerstva financí.

Evropská komise a ministři financí nejsou jediní, komu se daňové eskamotérství nezamlouvá. Jak upozornil Vojtěch, podporuje Česko i iniciativu BEPS, za níž stojí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. V jejím rámci se o omezení agresivního daňového plánování snaží více než 100 států světa.

Jedním z výsledků této snahy je CbCR. Některé nadnárodní společnosti musí informovat finanční správu o všech firmách, jež patří do jejich vlastnické sítě. Jednotlivé státy tak vidí mnohem více pod prsty účetních a mohou snáze odhalit jejich kreativitu při daňové optimalizaci.

O postup proti Googlu se snaží i jednotlivé státy v EU i jinde ve světě. Například Austrálie, jejíž Google danil v Singapuru, schválila v březnu daň ze zisků podobných nadnárodních firem ve výši 40 procent.