Úsporné domy šetří energii i přírodu. A nemusí být dražší
Říká se, že největší úsporou je energie, kterou vůbec nespotřebujete. Stejnými slovy se dá shrnout i důvod, proč legislativa nařizuje, že se už za pár let budou moct stavět pouze šetrné domy.
Všechny nové veřejné budovy nad 350 m2 vztažné plochy už musí při stavebním řízení legislativní požadavek úsporného domu splnit nyní, menší to čeká od příštího roku. „V případě ostatních, tedy třeba i nových bytových domů, platí tato povinnost také od počátku roku 2018 při ploše nad 1 500 m2, pro plochu nad 350 m2 od počátku roku 2019 a pro menší, tedy třeba nové rodinné domy od začátku roku 2020,“říká Petr Zahradník, projektový manažer z České rady pro šetrné budovy. Tento zpřísněný a postupně povinný standard nese označení budova s téměř nulovou spotřebou energie a platí pouze pro nové budovy. Českou implementaci této evropské směrnice však odborníci nepovažují za nijak přísnou. „Pro stavebníky totiž nastavuje mnohem mírnější parametry, než kterými dnes běžně disponují pasivní domy,“vysvětluje Martin Svoboda, výkonný ředitel developerské společnosti JRD.
Novostaveb v pasivním standardu u nás ročně vznikne okolo tisíce, což je zhruba pět procent z celkového množství postavených domů. A v tomto standardu se stále častěji stavějí i bytové domy. „Náklady na výstavbu odborně navrženého projektu totiž nijak výrazně nepřesahují ceny běžných novostaveb ve stejné lokalitě a díky vysokým provozním úsporám se brzy vrátí,“vyvrací Svoboda mýtus ohledně nákladů na stavbu pasivních bytových domů.
Totéž platí o rodinných domech. „Rozdíl může být do 10 procent pořizovací ceny za předpokladu, že dům od počátku koncepčně řeší zkušený architekt nebo projektant, který nejen navrhne potřebnou technologii větrání nebo zdroj obnovitelné energie, ale dokáže využít také například principy správného zónování nebo orientace domu na pozemku,“popisuje Zahradník.
Průzkumy totiž ukazují, že cena domu zdaleka nesouvisí jen s jeho energetickou náročností. Tedy rozdíl mezi pasivním, nízkoenergetickým a obyčejným domem nemusí být ani koruna. „Pokud něco ovlivňuje cenu, je to třeba volba materiálů, výběr technického zařízení a další,“říká Libor Hrubý, odborný poradce Centra pasivního domu. Především je to ale podle něj volba lidí a firem, kteří dům navrhují a následně staví. Špatný návrh stavbu vždy prodraží, a to nejen pasivního domu.
Podstatné tedy je pečlivě řešit vše od architektonického/projekčního návrhu až po realizaci a finalizaci domu. Důležité jsou kvalitní a spojitá vrstva izolace, vyloučení tepelných mostů a vazeb, správné osazení oken (nejlépe do vrstvy izolace), precizně navržená a provedená vzduchotěsnicí vrstva a v neposlední řadě kvalitní řízené větrání s rekuperací tepla a optimalizované vytápění se zdrojem tepla.
Hlavní přednost těchto domů je jasná – spotřebují jen minimální množství energie. „Díky maximálnímu využití Dům pod smrkem dobré orientace, energie slunce a kvalitní obálky domu spotřebuje pasivní dům dvakrát až třikrát méně energie na vytápění než dům nízkoenergetický a zhruba o 90 % méně než dům v běžném standardu,“přibližuje skutečnost Hrubý. Převedeno do čísel – u pasivního domu se jedná maximálně o 15 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy za rok. To představuje zhruba jen třetinu celkové spotřeby energie v domácnosti (u běžných domů na vytápění „padne“zhruba 70 %). Nulový dům jde ještě dále a jeho potřeba tepla na vytápění je maximálně 5 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy za rok.
Při takto nízké spotřebě energie je vhodné používat jednoduché, levné a účinné zdroje energie. „Do pasivních, ale také nízkoenergetických domů se proto často instalují alternativní zdroje energie, které využívají teplo z okolního prostředí, tedy z vody, vzduchu nebo ze země, a jejichž nezávislost na fosilních palivech vede k podstatnému snížení emisí CO2 vypouštěných do ovzduší,“popisuje Jiří Sedláček, ředitel prodeje NIBE Energy Systems CZ. Mezi takové environmentálně šetrné zdroje vytápění patří například tepelná čerpadla, která mohou sloužit nejen k vytápění interiéru, ale také k jeho chlazení, případně k ohřevu vody. „Takové domy šetří i životní prostředí a snižují uhlíkovou stopu a tepelnou zátěž městských aglomerací,“konstatuje Zahradník.
Kromě malé potřeby na vytápění charakterizuje pasivní domy i to, že mají výjimečně dobré a zdravé vnitřní klima. „Bez ohledu na počasí a roční období je uvnitř stále stejně příjemně, je zde permanentně čistý vzduch, v létě nehrozí nepříjemné přehřívání, v zimě rosení oken anebo vznik plísní,“dodává Hrubý.
Dalším plusem je, že na výstavbu pasivního rodinného domu lze z dotačního programu Nová zelená úsporám získat 300 tisíc, respektive 450 tisíc podle dosažené kategorie. U bytových domů může činit dotace až 1 300 korun na metr čtvereční vztažné plochy.