Rozhovor: Miroslav Kalousek
Jednou je pod pěti procenty, jednou nad. TOP 09 svádí podle předvolebních průzkumů boj o budoucnost ve Sněmovně. Přesto si její lídr Miroslav Kalousek neúspěch nepřipouští. V rozhovoru pro MF DNES hovoří o možných povolebních koalicích. A také o tom, proč by vedle ANO Andreje Babiše a komunistů nešel do vlády s Tomiem Okamurou.
Podle průzkumů je vaše podpora u voličů hodně vrtkavá. Některé ukázaly, že můžete mít problém překonat i pětiprocentní hranici. Zneklidňuje vás to?
Průzkumy už dnes nikdo nebere vážně. Každý den jsou jiné. Vezměte si, že ten průzkum, který zmiňujete, je od stejné firmy, která v jednom týdnu dělala průzkum pro TV Nova i Mladou frontu DNES, a každý dopadl zcela jinak (4,9 % a 6,7 %, pozn. red.).
Třeba vám během těch několika dní podpora o dvě procenta klesla.
Jasně. Víme, že naše pevné jádro, které je přesvědčeno nás volit, je kolem 6,5 procenta. A pak je tady mnoho nerozhodnutých voličů, mezi kterými máme určitý potenciál. Kdybychom neuspěli, dostali bychom šest až sedm procent. Kdybychom uspěli, dosáhneme dvouciferného výsledku. A o to se snažíme ze všech sil.
Už jste se nechal slyšet: Cokoliv pod dvouciferný výsledek je důvod k tomu, aby se moje strana rozhodla mě někým nahradit. Platí to pořád?
Ano. Máme tu výhodu, že pět týdnů po volbách je volební sněm, takže se můžu rozhodnout, zda budu mandát obhajovat, a strana se může svobodně rozhodnout, koho si zvolí. Méně než dvouciferný výsledek by se za neúspěch považovat dal, ale skutečnou hranici úspěchu a neúspěchu v těchto volbách vidím v tom, jestli se podaří sestavit demokratickou vládu bez ANO a KSČM. Pokud se to nepodaří, budu to pokládat za neúspěch, i kdybychom dosáhli dvouciferného výsledku. A naopak.
Pokud by se to nepodařilo, znamenalo by to, že skončíte s politikou?
Tuto otázku si teď nekladu. Jsem přesvědčen, že se to podaří a že uspějeme.
Nenahlodalo tento váš názor ani to, když jste v průzkumu CVVM viděl podporu vaší strany 4,4 procenta?
Nenahlodalo. My si děláme poměrně pravidelná měření, víme, jak jsme na tom. Ty průzkumy se tak liší a na agentury je kladen takový tlak, že si můžeme klást legitimní otázku, zda se jedná o průzkumy veřejného mínění, nebo návody na vytvoření veřejného mínění. Jeden průzkum s námi nezahýbe. Víme, že do Poslanecké sněmovny se dostaneme stoprocentně, otázka je, jak silný to bude mandát.
A když ne, bude to váš konec s politikou? Vidíte v čele TOP 09 někoho, kdo by vás mohl nahradit?
Na otázky, které mi teď dáváte, je dost času 22. října. V TOP 09 nicméně vidím řadu osobností, které zrají jak víno a mají dnes už v rámci Evropské lidové strany, jejíž jsme součástí, slušnou mezinárodní prestiž.
Takže hlavním cílem voleb je, aby nevznikla koalice ANO a KSČM?
Ano, protože v těchto volbách půjde mimo jiné o základní otázku, zda budeme svobodnými, suverénními občany, kteří se mohou spolehnout na férové chování svého státu, svého moderního státu, anebo zda budeme zastrašení zaměstnanci jakéhosi holdingu, kteří si nemohou být jisti vůbec ničím, protože chování takového státu bude naprosto nepředvídatelné.
Stejně neústupný byste byl v případě vlády, která by vznikla za podpory SPD Tomia Okamury?
V případě, že budou v Poslanecké sněmovně přítomny nesnášenlivé, xenofobní subjekty typu právě třeba SPD, tak pro nás platí to samé. Tomio Okamura je klasický populistický politik, který používá jeden z nejstarších politických triků, že nejprve lidi vyděsí a pak jim nabídne jednoduché řešení na odstranění jejich obav, které on sám vyvolal.
Máte na mysli migrační krizi?
To je přesně ono. On ví, že to je téma, kterým lidi nejdřív vyděsí a pak jim nabídne jednoduché řešení, které ale nemůže fungovat: zakážeme islám na území České republiky. Islám je náboženství a jedna z nejvýznamnějších monoteistických struktur, nemůžete zakázat náboženství. Říkáme ne terorismu a nabízíme řadu efektivních řešení. Česká republika je šestou nejbezpečnější zemí světa a byli bychom rádi, kdyby to tak zůstalo. Tomio Okamura svými výroky totiž tuto bezpečnost ohrožuje. Když vzkazujete radikálním islamistům po celém světě, že tady na tomto místě zakážete islám, můžete na sebe soustředit kdejakého šílence.
Nepřekvapuje vás, jak se nyní Tomio Okamura vymezil? Ještě v roce 2010 byl podporovatelem TOP 09.
To mě vůbec nepřekvapuje. Tomio Okamura je ochotný říct kdykoli cokoli, za co získá hlas. Ideově vyhraněná strana – ať už TOP 09, nebo levicová ČSSD – velmi složitě a těžko přesvědčuje voliče z jiné části politické spektra, protože ona je vyhraněná ve svých názorech a nemůže kličkovat. Populistu tohle ale netrápí. Jemu je jedno, kde ty hlasy sežene.
Nicméně preference SPD na rozdíl od TOP 09 rychle rostou.
Vždycky můžete říct, že je to do značné míry chyba ideově vyhraněných stran, že neumí lidi přesvědčit. Na druhou stranu si nemyslím, že to je jediný aspekt. Zapomenout nesmíme také na mimořádně silnou a skvělou ruskou propagandu, která se angažuje ve všech evropských zemích před volbami zvlášť. A která ráda podpoří každého, jehož rétorika je protiunijní.
Máte signály o tom, že by tito lidé stáli za Tomiem Okamurou?
Nemám nic, co bych mohl vydávat za důkaz, ale rozhodně by mě to nepřekvapilo. Spíš by mě překvapilo, kdyby tomu tak nebylo. Okamura se netají tím, že jeho nejbližší partner v Evropě je Marine Le Penová. A že ruské tajné služby a propaganda Marine Le Penovou financovaly a podporovaly, to všichni vědí. A pokud navíc dokázali nějakým způsobem ovlivňovat volby v USA nebo v Německu, bylo by bláhové si myslet, že to nedělají v ČR.
S kým byste tedy v případě úspěchu TOP 09 byl schopný dohodnout se na koaliční spolupráci?
Se všemi ostatními demokratickými stranami. S některými by to určitě šlo snáz, s některými hůř.
Třeba s ČSSD?
V případě hospodářské politiky této strany by to byla opravdu velmi těžká jednání, ale ne nepředstavitelná.
A co s Piráty, jejichž preference také stoupají?
Řekl jsem, že jsme připraveni hledat konsenzus na programovém prohlášení vlády se všemi ostatními demokratickými stranami, to znamená, že jsem je nevyloučil, byť samozřejmě v případě Pirátů jejich snaha ovládnout politicky nezávislou justici je zcela nepřijatelná. Každý ale bude muset z něčeho trochu ustoupit. Uvědomuji si, že i v našem programu bude také řada nepřijatelných věcí zase pro ostatní.
Jeden z bodů vašeho programu říká, že chcete každý rok postavit nejméně 70 kilometrů dálnic. Jak toho chcete dosáhnout, když třeba devadesátikilometrový úsek z Prahy do Saska jsme stavěli přes 30 let?
Je to něco, o co jsem se v minulých vládách vždycky snažil, ale nikdy jsem nezískal podporu.
Copak politici nechtěli stavět dálnice? Při střihání pásky se přece rádi pochlubí vždycky.
Tím nechci říct, že jsem se snažil prosadit 70 kilometrů ročně, a oni říkali ne. Ale vždycky jsem se snažil prosadit myšlenku, že máme-li mnohem rychleji postavit dálnice –a v naší Vizi 2035 mluvíme i o vysokorychlostních železničních tratích – investice tohoto typu při tempu 70 kilometrů ročně není možná bez masivního vstupu privátního kapitálu. Takže je nezbytné udělat transformaci institucí jako ŘSD nebo SŽDC, aby do nich mohli vstoupit privátní investoři, kteří to předfinancují, a pak mají svůj příjem z mýta nebo splátky, kterou jim stát dává. Nevymýšleli jsme nic světoborného, v podstatě jsme opsali rakouský model. Ten se mi vždycky hodně líbil a rád bych ho prosadil i tady.
Ministrem v předchozích vládách už jste byl. Proč to nešlo dřív?
Vzhledem k tomu, že jsem vždycky zůstal ve velké menšině, jsem se nikdy nepustil do toho, že bych připravil příslušný materiál. Konečně ani mi to nepříslušelo, nebyl jsem ministrem dopravy.
V Česku se teď bavíme o vysokorychlostních tratích, kde by vlaky mohly jezdit 250 kilometrů v hodině, v Japonsku přitom už plánují šinkanzeny, které zvládnou i přes 500 kilometrů v hodině. Nehrozí, že až ty tratě konečně postavíme, budou už zase zastaralé?
Náš sen, a je to reálný sen, není to, o čem sním, když náhodou spím, ale že díky dobudování dálnic a vysokorychlostních železnic se dostanete z té nejvzdálenější vísky do hlavního města za dvě a půl hodiny a že vzdálenost mezi Brnem a Prahou překonáme za méně než hodinu. Je to v podstatě systém metropolitní dopravy, která bude provázaná jako v hlavním městě. Ale ani toto, aby se toho mladí lidé nejen dožili, ale také si to užili, nepůjde bez masivního vstupu privátního kapitálu. Výhodou tohoto systému je kromě předfinancování soukromým kapitálem – takže vás nebrzdí nedostatek peněz – i to, že si soukromý investor hlídá, aby se náklady minimalizovaly. Podíváme-li se do minulosti, mám pocit, že si někteří hlídali, aby se náklady spíš maximalizovaly.