Rakouští Svobodní hoří láskou k Visegrádu

VÍDEŇ V roce 2001 zorganizovali rakouští Svobodní (FPÖ) podpisové referendum proti Jaderné elektrárně Temelín a díky brutální dezinformační kampani v něm sehnali téměř milion podpisů. Kvůli Benešovým dekretům chtěli Svobodní o dva roky později hlasovat i proti rozšíření Evropské unie o středoevropské země, především o Česko. Šestnáct z osmnácti tehdejších poslanců strany nakonec hlasovalo pro až po tvrdém nátlaku lidoveckého kancléře Wolfganga Schüssela. „Máme s Českem problém,“vysvětlila to tehdy výkonná šéfka FPÖ Ursula Haubnerová.

Jenže tohle všechno je už minulost. Dnes radikálně pravicoví Svobodní s Českem ani se zbytkem Visegrádské čtyřky žádný problém nemají, ba právě naopak.

Tím, co Svobodné naučilo „lásce“ke středoevropským sousedům, je odpor k migraci. Ten se stal pro FPÖ hlavním, byť ne jediným tahákem volební kampaně. Nejde však o nějaké zkratkovité jednání, zájem o spolupráci s Visegrádskou čtyřkou dal už loni v září najevo prezidentský kandidát Svobodných Norbert Hofer. „Chceme vytvořit unii v rámci Unie,“uvedl Hofer po přijetí u Miloše Zemana. Hofer ale volby nakonec těsně prohrál a prezidentem se nestal.

Teď však i druhé místo v parlamentních volbách tuto neděli podle všeho zajistí Svobodným účast ve vládě. Tam chtějí své představy o co nejužší spolupráci Rakouska se zeměmi Visegrádu znovu oprášit. „Chceme posílit kontakty s visegrádskými státy a bylo by dobré, kdybychom se mohli stát i členy Visegrádu,“uvedl podle agentury Reuters šéf FPÖ Heinz-Christian Strache (na snímku nahoře) v předvolební rozpravě se sociálnědemokratickým kancléřem Christianem Kernem. Podle agentury pronesl Strache tuto myšlenku v pasáži, jež se týkala zvládání migrační vlny, a tak koncept spolupráce s V4 právě na této bázi je zřejmý.

Jeden problém však vůči Česku nezmizel. Je jím trvající požadavek Svobodných, aby byly zrušeny poválečné Benešovy dekrety o vyhnání sudetských Němců.

Svobodní také rozhodně nebudou podporovat další výstavbu Temelína nebo dostavbu dalších bloků slovenské jaderné elektrárny v Mochovcích, případně v maďarském Paksi.

Ovšem časy, kdy se ve svatém boji proti Temelínu organizovaly mohutné blokády hranic s Českem, jsou zřejmě i v Rakousku definitivně pryč. Uvedl to v rozhovoru pro MF DNES i Jan Sechter, který před několika týdny skončil v pozici českého velvyslance v Rakousku. „Svobodní se zbavili dřívějších antičeských prvků. Vyhrotit antijadernou kampaň proti Česku, to už se prostě nenosí,“uvádí Sechter, podle něhož jsou Svobodní jiná strana než ta z roku 2000.