Obtěžování na ulici: ženy už toho mají dost

Pane! Okamžitě dejte tu ruku z mého zadku. Ne, vy ne... Vy! Na téhle anekdotě je vidět, že je už stará. Do dnešní „genderové“doby tak nějak nezapadá. I ten, kdo se nad ní pousměje, cítí, že je poněkud sexistická. A můžeme odhadnout téměř s jistotou, že pokud se někdo pousměje, nebude to žena.

Časy se mění. Cizí mužské ruce na ženských zadcích však zůstávají. Stejně jako ostatní druhy pouličního obtěžování.

Před pár dny na to upozornila pozoruhodná akce dvacetileté dívky z Amsterdamu jménem Noa Jansmaová. Fotila si všechny chlápky, kteří na ni na ulici pokřikovali, trousili dvojsmyslné poznámky, pohvizdovali na ni anebo jí rovnou dělali návrhy. Sami často byli, řekněme, méně okouzlující, než si o sobě mysleli. A pak je všechny zveřejnila na internetu. Ohlas, který to má, je obrovský. Diskutují o tom tisíce lidí po celé Evropě, Česko nevyjímaje. A ukazuje se, jak rozsáhlý tenhle problém je. Co je na tom zvláštní – skoro polovina populace nemá téměř tušení, že se to vůbec děje. Totiž muži. Na ně pochopitelně nikdo nepíská a nikdo je neosahává. A ženy, třebaže se to stalo téměř každé, o tom vždycky mluvily dost nerady. Až doteď. Experiment Noy Jansmaové jako by protrhl stavidla. Ženy už toho mají plné zuby. Mnoho z nich se rozhodlo, že se o svoje zážitky, a zejména o svoje pocity, podělí.

A pánové nestačí kroutit hlavou. Pokud vůbec věděli, jak často se s tím ženy setkávají, pak měli možná poněkud sklon považovat to za nepříliš nebezpečnou záležitost – zejména pokud nejde přímo o fyzický kontakt či o řeči vyloženě vulgární.

Pes, který štěká, nekouše, říkává se přece. Jenže to je velký omyl. Kouše. Ženy velmi barvitě vyprávějí o pocitu hnusu, který se jich zmocnil poté, co na ně někdo odpudivý dělal nechutné narážky.

A to nemluvíme o exhibicionistech, lidech už vyloženě nemocných. Prakticky každá žena se s tím v životě setkala. Přitom zrovna tahle úchylka připadá normálním mužům spíše komická, o čemž svědčí celá řada kreslených vtipů – třeba ten, jak pán v rozepnutém kabátě drží činku, aniž se jí dotýká rukama. Anebo například klasická písnička „Je to chlupatý“od skupiny Krausberry. „To byste koukali, jak holky koukaly a řvaly důchodkyně,“zpívá se tam. Taky to působí už trochu překonaně, co si budeme povídat.

Nějaká ta osvěta proto není k zahození. Třebaže, jak to tak dnes bývá, celá akce Noy Jansmaové mohla být zinscenovaná coby „virální“propagace nového předpisu, který v Amsterdamu začne platit od Nového roku. Ten, kdo bude někoho jiného na ulici verbálně sexuálně obtěžovat, dostane pokutu 190 eur.

Leccos by tomu napovídalo. Například to, že označit někoho na internetu za dobytka, aniž by k tomu existoval důkaz vyjma toho, že se ten člověk na fotce usmívá, je žalovatelné v Nizozemsku zrovna tak jako v Česku. Budí to proto dojem, že slečna Jansmaová měla celou akci předem právně dobře ošetřenou.

Buď jak buď, tohle téma očividně leží na srdci velkému množství žen. Je dobře, že na to někdo upozornil. Řešení nebude snadné. Ti muži, kteří tohle dělají, budou spíše jednodušší. K těm se sdělení takového druhu nedostane snadno. Tam asi opravdu zabírá jen hrozba nějaké té pokuty. A to je trend, o kterém se můžeme vsadit, že dorazí i k nám. Správně.

Do té doby nezbývá než pouličním sprosťákům přát, aby se jim jejich chování vrátilo. Třeba tak, že někdo udělá sexuální návrh jim. A bude to nějaká ohyzdná babizna.

Miloš Zeman má stoprocentní pravdu: ruské sankce jsou neúčinné a Putinovi leda tak pro srandu králíkům. Miloš Zeman má stoprocentní pravdu i v tom, že bez ohledu na mezinárodní právo je dnes Krym fakticky ruský a minimálně ve střednědobém horizontu to tak určitě zůstane. A do třetice má Miloš Zeman stoprocentní pravdu v tom, že když už Ukrajině nikdo a nic Krym nevrátí, bylo by vzhledem k její ekonomické kondici výhodné, kdyby za poloostrov dostala alespoň nějakou kompenzaci.

Je-li něco bezvýhradná pravda a realita, proč by to hlava suverénního státu nemohla na mezinárodním fóru pojmenovat pravým názvem? Proč tedy ten rozruch kolem několika Zemanových vět ve Štrasburku, od nichž se oficiálně distancuje česká vláda, i když soukromě by většina ministrů dala Zemanovi za pravdu?

Protože zahraniční politika není totéž, co pravda či realita. Je to složitý systém vztahů, vzájemných ústupků, nekonečných jednání, náznaků, fabulací, zdvořilostních kliček i přesně formulovaných výroků.