Spolupráce Babiše s StB: soud zrušil očišťující verdikty
Týden před parlamentními volbami lídr hnutí ANO Andrej Babiš přišel o zásadní argument, kterým až doteď odrážel obvinění, že byl agentem StB.
Slovenský Ústavní soud včera zrušil předchozí dva verdikty, které Babiše ohledně spolupráce s tajnou policií očisťovaly.
Zatímco nejprve krajský a pak i Nejvyšší soud konstatovaly, že pro jeho spolupráci s komunistickou tajnou policií není v archivech dost důkazů, Ústavní soud nyní šéfovi ANO zkomplikoval situaci. Navzdory tomu, že vůbec neposuzoval, zda Babiš s StB skutečně spolupracoval, či nikoli.
Soudci totiž rozhodli, že Babiš žaloval špatný subjekt. Žalobu podával na Ústav paměti národa (ÚPN), který je obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů. ÚPN však dle Ústavního soudu ve sporech o evidenci osob v dokumentech StB žalovanou stranou být nemá. Bratislavský krajský soud, kterému ústavní soudci nyní kauzu vrátili, by proto měl Babišovu žalobu zamítnout. Musí totiž v novém procesu názor Ústavního soudu respektovat. Spor se tak po pěti letech nejspíše vrátí na začátek.
Bratislavský rodák Babiš spolupráci s StB dlouhodobě tvrdě popírá. Nyní je rozhodnutý žalovat slovenské ministerstvo vnitra. „Ten boj opět vyhrajeme, protože jsem spolupráci s StB nikdy nepodepsal a nikdy jsem s StB nespolupracoval,“řekl včera.
Ústavní soudci Babišovi svým rozhodnutím zkomplikovali i potenciální nový soudní spor. Zpochybnili věrohodnost bývalých příslušníků StB coby svědků. Jenže právě ti vypovídali ve prospěch šéfa hnutí ANO a zřejmě přispěli k předchozím verdiktům.
Archivní dokumenty tvrdí, že Babiš se v roce 1980 stal takzvaným důvěrníkem StB a že ho o dva roky později ke spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. K verbovací schůzce mělo dojít v bratislavské vinárně U obuvníka. Šuman ale u slovenského okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl. Krycí jméno Bureš se objevuje ve dvanácti různých svazcích. Spis, který se zachoval v archivu StB, je však neúplný. Chybí v něm třeba Babišem podepsaný závazek spolupráce.
Ústav paměti národa rozhodnutí soudu považuje za přelomové. „Dnes neexistuje pravomocné rozhodnutí, které by říkalo, že Andrej Babiš je jako agent evidován neoprávněně. Máme archivní dokumenty a během celé kauzy více věříme archivům Ústavu paměti národa než svědeckým výpovědím bývalých příslušníků StB,“radoval se právník ÚPN Pavol Poláček.
Pro Babiše je nynější vývoj především politický problém. Už v roce 2014 si totiž poslanci odhlasovali, že povinnost prokázat se negativním Spor lustračním osvědčením pro ministry či premiéra neplatí. Rozhodnutí slovenského soudu ovšem může favoritovi voleb ještě více komplikovat sestavování koalice, díky které by se mohl případně stát premiérem.
„Člověk s takovou minulostí, který je navíc obviněn z podvodu, se nemůže ucházet o vysoké ústavní funkce. Shodilo by to ČR v zahraničí,“uvedl včera například lídr ČSSD Lubomír Zaorálek.
Babiš, stejně jako v případě obvinění z údajného dotačního podvodu v kauze Čapí hnízdo, dává verdikt do souvislost s předvolebním politickým bojem.
„Jaká náhoda. Pár dní před volbami a slovenský Ústavní soud se z ničeho nic rozhodl, že po dlouhých letech popře všechna svá dosavadní rozhodnutí... Samozřejmě mi ale vadí, že se celá věc po pěti letech vrací na začátek a všemi mými tradičními nepřáteli tak bude pár dní před volbami zneužívaná v politickém boji,“uvedl.