Písek v ceně zlata
Zatímco se politici handrkují, jak získat kontrolu nad dolováním lithia v severočeském Cínovci, na povrchu se již chystá těžba, na kterou stát nemá pražádný vliv. A cenného kovu se před lety zbavil za pakatel. Podle zjištění MF DNES prodal za pouhých 866 tisíc korun pozemky s lithiem, jehož cena teď činí zhruba půl miliardy.
Planina na vrcholu kopce na okraji Cínovce vypadá jako zarostlá pláž. Z podmáčeného bílého písku vyrůstají břízky, křoviny a nízké smrky. Haldy písku se zde vršily v dobách, kdy se těžil cín a wolfram a písek se sem plavil obřím potrubím jako odpad z těžby. Když po revoluci těžaři odešli, písek na státních pozemcích ležel roky bez povšimnutí.
Až do roku 2007. Tehdy se státní podnik Diamo rozhodl, že se pozemků zbaví. „Majetek byl určen do prodeje jako nepotřebný pro činnost státního podniku,“říká ředitel Diama Tomáš Rychtařík.
Už v té době se vědělo, že v písku je surovina používaná při výrobě baterií. A vědělo to i Diamo. „Před prodejem byl posouzen obsah lithia a dalších kovů se závěrem, že těžba je vysoce nerentabilní,“sdělil Rychtařík. Tehdy se cena lithia pohybovala kolem dvou tří tisíc dolarů za tunu, což by nepokrylo ani náklady na těžbu.
Diamo vyhlásilo veřejnou soutěž, což následně schválilo ministerstvo průmyslu a obchodu, pod které firma spadá. Zatímco stát považoval těžbu drahého kovu za neziskovou, do soutěže se přihlásily hned čtyři firmy.
Vítězem se stala pražská společnost Wilsea, která v té době existovala teprve dva týdny, ale ještě než došlo k podpisu smlouvy, ze soutěže odstoupila. Důvod není známý. Jednatel David Michal si vyžádal otázky MF DNES e-mailem, ale do uzávěrky na ně neodpověděl. Pozemky nakonec připadly druhému v pořadí – Cínovecké deponii. Ani ta neměla dlouhou historii, založena byla v dubnu téhož roku jen kvůli prodeji cínoveckých pozemků.
MF DNES získala kupní smlouvu, z níž vyplývá, že firma získala od Diama přes 110 tisíc metrů čtverečních za 866 tisíc korun. Tedy metr za necelých osm korun. Ředitel Diama připomíná, že znalecký posudek byl ještě nižší. „Cena byla určena na základě posudku ve výši 626 160 korun,“říká. Záhy se ukázalo, jak špatný odhad měli státní úředníci o budoucím využití lithia, a hlavně o jeho ceně.
Cínovecká deponie, která chtěla původně těžit písek jako stavební materiál, změnila plány. „S rostoucí poptávkou po lithiu, a tedy s rostoucí cenou začala postupně ekonomika projektu vycházet kladně,“uvedl zakladatel firmy Petr Šedý.
V roce 2011 vstoupila do Cínovecké deponie jako investor firma Masando se sídlem na Kypru. Cínovecká deponie i další roky vykazovala ztráty. Tři roky poté přišel investiční fond RSJ miliardáře Karla Janečka, který přebral největší balík akcií. Mimořádně Firma postupně získala povolení k těžbě i stavbě separační linky, která vytřídí z písku lithnou slídu. Zařízení bude vypadat jako obří buben pračky, ve kterém se roztočí rozmočený písek a magnety na stěnách bubnu přitáhnou lithnou slídu.
Tu chce Cínovecká deponie prodávat. Otázkou zatím je, kdo ji koupí. Od slídy je totiž k lithiu, ze kterého se dají vyrábět baterie, ještě daleko. Zatím neexistuje zpracovatel, který by z cínovecké slídy energeticky Fakta
Lithium v Česku
proud. Dobře vede elektrický