Sebevraždy na kolejích, milionové škody
Případy sražených chodců se vyšetřují neúměrně dlouho. Náklady dopravců tím zbytečně rostou.
Skokem pod vlak v tomto roce spáchalo sebevraždu přes šest desítek lidí. Dopravcům tím vznikají náklady, které jim nikdo nenahradí.
Celkem za prvních devět měsíců zemřelo na českých železnicích 177 lidí, převážně chodců, dalších 161 jich bylo zraněno. To je více než za rok 2016.
„Nejméně 35 až 40 procent sražených chodců jsou sebevraždy, zbytek případů spadá na nepozornost při přecházení nebo přejíždění kolejí,“uvedl mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal. Každý z těchto incidentů se obvykle vyšetřuje dvě až tři hodiny, a to i v případech, že jde o prokazatelnou sebevraždu bez cizího zavinění.
„Přináší nám to zvýšené náklady, například potřebu zajištění náhradní soupravy za zpožděný spoj, vyšší náklady na využití odklonových tras. A také přesčasy zaměstnanců kvůli zpoždění spojů,“říká mluvčí RegioJetu Aleš Ondrůj. Dopravce za rok podle něj přijde o jeden až dva miliony korun.
Letos to ale může být podstatně více. Společnost totiž zavádí kompenzace za zpoždění delší než dvě hodiny ve výši 50 procent z ceny jízdenky. U jediného vlaku může jít o částku kolem 30 až 60 tisíc korun. Dopravce navíc vyplatí odškodné na elektronický účet cestujícího automaticky.
České dráhy vyplácejí cestujícím odškodné jen v případě, že zpoždění nebylo způsobeno zaviněním třetích osob. „Mimořádné události na železnici nám ročně přinášejí zdržení mezi jedním a dvěma tisíci hodinami ročně,“uvedl mluvčí Českých drah Radek Joklík.
Za prvních osm měsíců letošního roku uznaly České dráhy celkem 1 674 žádostí o odškodnění a cestujícím vyplatily 611 tisíc korun. Zdaleka ne všichni cestující se ale o odškodnění přihlásili. České dráhy totiž nevyplácejí náhradu automaticky.
„Vyšetřování případů sražení chodce by u nás mohlo probíhat mnohem rychleji,“říká specialista na České dráhy Jindřich Berounský. Zatímco ve světě se tato doba zkracuje díky pokroku v digitálních záznamových zařízeních, u nás to je přesně naopak.
„V poslední době se doba vyšetřování střetu osob s vlakem prodlužuje a běžně dosahuje tří hodin, které znamenají úplně nesmyslné škody,“dodává Berounský. Inspektoři Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) mají podle něj kvůli úsporným opatřením dost velké obvody.
Vozidla železničních hasičů navíc někdy nejprve dojedou vyzvednout inspektora SŽDC do jeho bydliště a pak teprve zamíří k místu nehody, které navíc musí po skončení vyšetřování uklidit. „To při překonání více než stokilometrové vzdálenosti trvá zbytečně dlouho,“upozorňuje Berounský.
V odlehlých lokalitách podle něj vzniká problém i pro Policii ČR. Ke komplikovanějším případům, jako jsou incidenty na železničních přejezdech, také musí vyrážet třetí subjekt, kterým je Drážní inspekce.
„Někdy zbytečně dlouho trvá, než nám dopravce mimořádnou událost nahlásí. Často se stane, že na internetu jsou o mimořádné události informace, ale my o ní ještě ani nevíme,“stěžuje si Jan Kučera, generální inspektor Drážní inspekce. Podle mluvčího Českých drah by pomohlo, kdyby se policie na vícekolejných tratích snažila alespoň částečně obnovit provoz po sousedních kolejích co nejrychleji.
„Pro vyšetřování nehod a mimořádných událostí chybějí jednoznačná pravidla s popisem kompetencí,“shrnuje situaci Berounský.
„Počet lidi usmrcených v souvislosti s provozem vlaků hrozivě stoupá. Nicméně je třeba rozlišit sebevraždu a naproti tomu usmrcené osoby z důvodu nedbalosti a riskování,“upozorňuje Jiří Popelka, vedoucí psycholog Dopravního vzdělávacího institutu.
„Z hlediska sebevraha je vlak jistota. Ubrzdit takový kolos není jednoduché, takže sebevrah má pocit, že to je ‚hned‘,“dodává Popelka. Spoustu srážek ale způsobí lidé, kteří zbytečně riskují, přechází tam, kde to není dovoleno. „Z vlastní zkušenosti vidím, jak mnozí mladí s peckami v uších a dvěma kapucemi na hlavě přecházejí koleje a ani se nerozhlédnou,“uvádí psycholog.
V případě sražení chodce je pak podle něj důležité z hlediska psychické hygieny poskytnout krizovou intervenci nejen strojvedoucímu, ale i vlakovému personálu, třeba průvodčím. Všichni dopravci v této souvislosti nabízejí strojvedoucím, aby se nechali vystřídat. Než se ale dostane na místo náhradní strojvedoucí, zpoždění dále narůstá.
Samostatnou kapitolou jsou pády osob pod soupravy pražského metra, kde musí být vždy po přerušení provozu urychleně zavedena náhradní doprava s masovým nasazením desítek autobusů. Letos pod vozy metra zahynulo už šest lidí a provoz se musel přerušovat ve stovkách případů.