DOMÁCÍ LÉKAŘ
BOLESTI PÁTEŘE A KLOUBŮ
Proč se to na podzim zhoršuje
Příčiny, proč bolestmi trpí i mladí lidé
Co na to pomáhá a kdy jít k lékaři
Všechny vážnější nemoci pohybového aparátu vyžadují lékařské vyšetření, stanovení přesné diagnózy a odbornou léčbu. Na druhou stranu si ale mnohé z potíží způsobujeme sami a řadu těch lehčích také dokážeme sami řešit. Hlavní tedy je poznat, jestli je nutné jít k lékaři (a v takovém případě návštěvu moc neodkládat, protože pak je obvykle léčba obtížnější a méně úspěšná). A stejně důležité je i to, abychom se alespoň snažili si klouby a záda neničit.
Artritida není totéž co artróza
K nejvážnějším chorobám kloubů patří revmatoidní artritida (lidově revma), což je zánětlivé, autoimunitní, do značné míry dědičné onemocnění. Začíná obvykle bolestmi drobných kloubů na prstech a pak pokračuje dál, v nejhorším případě až k úplné imobilitě, kterou doprovázejí značné bolesti. Je-li sebemenší podezření, že je to váš případ (zvláště máte-li revma v rodině), jděte k lékaři bez váhání, čím dřív se začne správně léčit, tím větší je šance na pozastavení rozvoje nemoci. Ačkoli úplně vyléčit ji zatím neumíme, současná medicína má k dispozici tzv. biologické léky, které jsou velmi účinné – musíte si však tak trošku vybojovat jejich proplacení ze zdravotního pojištění, v čemž vám pomůžou ve specializovaných centrech.
Artróza, tedy nezánětlivé degenerativní onemocnění kloubů, je jiný případ (nenechte se mýlit výrazem degenerativní – i když jde o věkem způsobené opotřebování chrupavčitých plotének, začíná často už po třicítce). I tady je nutná lékařská péče, ale hodně zmůžete i vy sami, především kvalitními potravinovými doplňky s kolagenem a kolagenními peptidy (ty opravdu pomohou, není to jen tahání peněz z kapsy) a šetrným pohybovým režimem: jogging nahraďte chůzí, místo tenisu se dejte na golf a aerobik vyměňte za jógu.
Když vás chytnou záda
Zdaleka nejčastěji trpíme bolestmi bederní a krční páteře, což si vysloveně způsobujeme sami – špatným držením těla (v sedě, ve stoje i za chůze) a dalšími nevhodnými pohybovými návyky, stresem a nedostatkem vhodného pohybu, zejména relaxačních a protahovacích cvičení – vynikajícím spojením obojího je jóga (kvalitní online kurz najdete např. na www. jogavirtual.cz).
K obecně známému pojmu „tenisový loket“( tj. zánět kostního výběžku na konci kosti) přidala současná doba další termíny: „tabletové rameno“nebo „ smartphonový krk“, což jsou bolesti způsobené častým používáním těchto elektronických pomůcek – trpí na ně ti, kteří se od nich nedokážou odtrhnout. A rada, že byste si při práci s nimi měli hlídat správné držení těla, je sice na místě, ale moc nepomůže – odborníci totiž varují, že to fakticky skoro nejde. Takže jediná funkční rada je omezit hrátky s těmito přístroji na nezbytné mini- mum. A zároveň relaxovat, pravidelně cvičit, snažit se dobře sedět.
A pak také věnovat dostatek pozornosti obraně proti stresu. Ten totiž nejen všechny problémy s pohybovým aparátem zhoršuje, ale může je sám o sobě i přímo vyvolat. Nejběžnější je ztuhlý krk – ten je skoro vždy vyvolán stresem. Ale i jiné bolesti jak zad, tak i kloubů. Ve stresu se svaly stáhnou a snadno tak způsobí blokádu jednotlivých nervů i celých pohybových komplexů. Pak vám zbývá buď varianta známá z filmu Vesničko má středisková („ A celý se otočit můžeš?“), anebo trpělivá a cílevědomá snaha o odbourání stresu – to je základní podmínka, bez níž žádné obstřiky, natož léky proti bolesti, problém trvale nevyřeší.
S tím úzce souvisí i tzv. ischias (neboli lumbágo, ústřel, houser, hexnšus), což je bolest vyvolaná podrážděním, kompresí nebo zánětem sedacího nervu. Latinsky se nazývá nervus ischiadicus a je to nejdelší nerv v těle – táhne se od hýždí až do obou dolních končetin. Ischias může vzniknout z „ofouknutí“v průvanu a prochladnutí, ze sedavého zaměstnání, z prudkého pohybu, jednostranného zatížení i jako důsledek stresu (který ho navíc vždy zhoršuje). Má-li lehčí formu, zvládnete ho doma – pomáhá třezalkový olej zevně, pupalkový olej vnitřně, teplé obklady, vitaminy skupiny B, klid, léky a masti s ibuprofenem. Ale pokud bolest nepřestane do týdne, nebo se hlásí příliš často, jděte radši k lékaři – předepíše vám silnější léky, popřípadě vás pošle na další vyšetření. S výhře- zem ploténky (poznáte snadno, bolest je velká) jděte k lékaři rovnou – obstřiky, léky a případná vyšetření si doma sami nezajistíte.
A proč na podzim bývá hůř?
Především za to může počasí – o lidech, kteří mají potíže s pohybovým aparátem se říká, že ho dovedou předpovídat lépe než meteorologové. Změny tlaku, které jsou právě v podzimním období časté, bolestivost kloubů, kostí, vaziva, šlach i svalů se zhoršují – zejména když tlak klesá („Bude bouřka, cítím to v kloubech,“říká zkušený pacient s artrózou, artritidou, ischiasem, ploténkami aj.). Škodí také výkyvy teplot, vyšší vlhkost a vítr.
Kromě toho je ale podzim časem intenzivních zahrádkářských prací (sklizeň ovoce, rytí, zazimování, shrabávání listí, přenášení břemen…) a výletů a dalších outdoorových sportovních aktivit, při nichž se mnozí zraní, namůžou, utahají. Chcete-li namítnout, že skoro totéž se dá říct i o jaru, máte pravdu – jarní období je v tomto směru stejně rizikové. Nezbývá než se chránit, nic nepře
hánět a neriskovat.
Nehoda není náhoda
S namoženým nebo podvrtnutým kloubem ( kotník, koleno, zápěstí, loket) není nutné hned chodit k lékaři, ale každopádně musíte kloub nechat v klidu – nesnažte se ho rozhýbat! Koleno či kotník podložte, loket a zápěstí zavěste do šátku, popřípadě lehce fixujte, aby se kloub nehýbal a nenamáhal. Pomůže obklad z octanu, odvar z přesličky, chladivé gely s kafrem či mentolem, zábaly ze zelí nebo z tvarohu. Bolesti a otoky kloubů zmírní masti s kostivalem, jírovcem, arnikou, konopím aj. Při krevním výronu, který je běžný při podvrtnutí, použijte mast s obsahem heparinoidhiidu, bolest utlumí masti s ibuprofenem.