Rodina v zajetí: co bylo v pozadí
Příběh rodiny se třemi dětmi, kterou pět let drželi v Afghánistánu, má pikantní pozadí.
ISLÁMÁBÁD Měli stejně riskantní nápad jako Hanka a Tonča, dvě české dívky, které se rozhodly projet v Pákistánu územím, kde vládnou ozbrojenci a hrozí únosy.
Ale třeba ne: Kanaďan Joshua Boyle a jeho americká manželka Caitlan Colemanová si třeba mysleli, že budou mít na výletě v Afghánistánu protekci, když Boyleova první manželka byla dcerou zakladatele al-Káidy a sestrou zasloužilých džihádistů.
Zpráva o tom, že po pěti letech zajetí byli po akci vojenského komanda osvobozeni dva lidé ze Západu, navíc se třemi maličkými dětmi, je sama o sobě zajímavá.
Ale pohled do zákulisí celého případu je ještě mnohem zajímavější. Ostatně nestává se běžně, aby člověk osvobozený po pěti letech –a s přispěním Američanů – odmítl odletět letadlem na jejich vojenskou základnu. Přesně to bylo první Boyleovo svobodné rozhodnutí. Vůbec celý případ je zvláštní. Boyle s Colemanovou byli zajati v Afghánistánu v říjnu 2012. Byli tam
na svatební cestě. Opravdu. Prostě jezdili po Střední Asii a rozhodli se zajet do Afghánistánu.
Válka s Tálibánem se táhla už jedenáctý rok. Jeli tam, přestože Colemanová byla už těhotná.
Píše se, že byli zajati nedaleko Kábulu, jako by se tím mělo říct, že se nepouštěli nikam daleko od bezpečných míst.
Ale v Afghánistánu, kde se říká, že režim drží kliku od Kábulu zevnitř a Tálibán zvenčí, to neplatí.
Zajati byli v provincii Vardak. Je to sice opravdu kousek od Kábulu, ale ještě blíž je tam k Tálibánu. Vardak je jednou z pěti nejrizikovějších provincií země. Svého času tam v táboře Czech Vyroubal Camp sloužili čeští vojáci, střílelo se tam po nich, jeden byl raněn.
Boyle a těhotná Colemanová sem přijeli na výlet.
Možná si Boyle myslel, že má protekci. Tak trochu se zasloužil o věc džihádu.
Jeho první žena se jmenovala Zaynab Khadrová. A Khadrovi dostali v Kanadě, kde žili, přezdívku „džihádistická rodina číslo 1“.
Zcela zaslouženě: Boyleův tchán, který byl v roce 2003 zabit Pákistánci při přestřelce na afghánské hranici, byl v 80. letech spoluzakladatel al-Káidy, její pokladník a blízký kamarád Usámy bin Ládina.
Když se Zaynab poprvé vdávala (Boyle byl až její další muž), byl údajně na svatbě i Usáma.
Také švagři měli hodně džihádistických frček. Nejstarší byl obviněn, že vedl výcvikový tábor al-Káidy v Afghánistánu, z čehož vyklouzl kvůli právnímu přešlapu, který Američané po jeho dopadení v Afghánistánu udělali.
Další švagr byl dopaden v Afghánistánu v listopadu 2001. V kanadské televizi uvedl, že byl „vychován, aby z něj byl sebevražedný atentátník “.
Nejlepší je však nejmladší švagr Omar, který byl nejmladším vězněm ve věznici Guantánamo. Do- stal se tam za to, že jako patnáctiletý džihádista v létě 2002 přepadl americký vojenský tábor a granátem zabil vojáka jménem Christopher Speer.
Boyle se v době, kdy byl manželem Zaynab, stal mluvčím rodiny, která se Omara snažila dostat z Guantánama do kanadského vězení.
V Afghánistánu protekce očividně nezabrala.
Jedna z větví Tálibánu bezstarostné turisty zajala, později je chtěla vyměnit za jednoho ze svých šéfů, kterého dopadla afghánská vláda.
Loni Colemanová natočila video adresované ještě prezidentu Obamovi, v němž žádala o vysvobození s tím, že podmínky jsou strašlivé a přežití nejisté. Přesto za této situace s manželem zplodili další dvě děti. Nejmladší holčička je stará jen několik týdnů.
Osvobozeni byli opravdu náhodou. Američané zřejmě odposlechli tálibánce, kteří se bavili, koho povezou. Dali tip Pákistáncům, kteří tam poslali komando. Když džihádisté pochopili, že jsou v koncích, chtěli ještě zajatce zabít. Ale Pákistánci jim už nedali čas.
Cesta na svobodu se zasekla, když osvobozený Boyle odmítl letět na americkou základnu Bagrám u Kábulu, odkud měla rodina odletět do USA. Nejdřív se říkalo, že se bál zatčení.
Jeho otec však vysvětlil, že návštěva americké základny se neslučuje se synovou filozofií.