Rakouské nedělní volby: Nejslabší! Máte padáka!
Tři muži, mezi nimiž se rozhodne. Jeden z nich bude kancléřem a jeden po volbách nejspíš skončí v politice. VÍDEŇ Není to ani rok a půl, co rakouská sociální demokracie (SPÖ) tragicky vyhořela v prezidentských volbách a vedení strany, a tím i kancléřský post přebíral dosavadní šéf Rakouských spolkových drah (ÖBB) Christian Kern. Ze své manažerské funkce odcházel s nejlepší pověstí, rakouské železnice se pod jeho vedením opět začaly měnit v prvotřídní společnost. Místo 44 tisíc zaměstnanců měl nyní řídit zemi s devíti miliony lidí, která se podobně jako ÖBB potřebovala po několika letech ekonomické stagnace a šoku z těžkého zásahu migrační krizí vrátit do bývalé kondice.
Měřeno ekonomickými výsledky se to věcnému a manažersky zdatnému Kernovi už po roce v úřadě začalo dařit. Šanci vstupovat do obhajoby kancléřského mandátu jako favorit mu zmařilo to, že pobyl v úřadě příliš krátce. Způsobily to předčasné volby vyvolané jeho vládním kolegou, lidoveckým šéfem se symbolickým jménem Kurz, tedy v překladu „krátký“. O rok urychlené volby nedovolily 51letému Kernovi prodat voličům výrazné oživení ekonomiky, snížení nezaměstnanosti ani faktické zvládnutí první fáze integrace více než sto tisíc migrantů.
„Zůstanu v politice deset let a povedu SPÖ i v opozici, pokud neskončíme na prvním místě,“vyloučil ne- dávno Kern svůj povolební odchod z politiky. Průzkumy mu nedávají moc nadějí na první, ale dokonce ani na druhé místo. S pětadvaceti procenty to spíše vypadá jen na místo třetí. Což v případě rakouských voleb znamená téměř jistý pobyt v opozici. Je tu však i varianta, že bez Kerna, s nímž měl pravděpodobný vítěz voleb, o generaci mladší 31letý lidovec Sebastian Kurz, mnoho sporů, by SPÖ mohlo nakonec v koalici s lidovci zůstat.
Kancléř, nebo nic
O mladíku Kurzovi, který ostrým odbočením lidoveckého programu doprava převzal mnohá témata radikálně pravicových Svobodných, se toho už hodně napsalo a ještě napíše. Ale i on vlastně hraje vabank.
Konzervativní lidovce přesvědčil k prudké změně programu, a to nejen v migrační politice, ale například i co se týče slibů snižování daní. Donutil je dokonce i k tomu, že do voleb jdou pod názvem „Listina Sebastiana Kurze – Nová lidová strana“. Mnohá dobrá místa na kandidátkách museli pak zkušení straničtí harcovníci přenechat nestraníkům. Proto pokud Kurz neuspěje a nezvítězí, může zhasnout stejně rychle, jako vystoupal do politických výšin.
Dobré druhé místo
Jediným dlouholetým politickým harcovníkem je ve „velké trojce“Heinz-Christian Strache. Potomek vyhnanců z Liberce je v čele Svobodných už od roku 2005. Dokázal ustát rozchod strany i svůj osobní s legendou rakouské ultrapravice Jörgem Haiderem, zmodernizovat program Svobodných a rozšířit ho o sociální rozměr.
Na jaře se zdálo, že míří ke kancléřskému postu, ale pak ho přeskočil Kurz. Tomu při jedné z debat Strache vyčetl, že převzal tolik z programu Svobodných, že ho musí považovat za fanouška své strany. Po deseti letech mocenského půstu však budou Strache a jeho strana rádi i za účast ve vládě.