Rádi chodí po betonu a nesmějí „tučný“jetel. V Troji jsou 85 let

Pražská zoologická zahrada chová koně Převalského už 85 let. V zajetí se v Čechách narodilo 235 hříbat. TROJA Krev divokých koní se vrací z Troji do pouště Gobi B. Je to krev hřebce Aliho a klisny Minky.

První pár koní Převalského přišel do tehdejšího Československa ve 20. letech minulého století z německého Halle. Koně byli zpočátku ve školním statku v Netlukách, ale v roce 1932 je odborníci převezli do zoologické zahrady v Praze.

Minka za rok přivedla na svět první hříbě. Tím Ali a Minka začali příběh, ve kterém mají své místo lety armádními speciály na vzdálenost šesti tisíc kilometrů a napjaté čekání chovatelů, zda koně z Troji ve své původní domovině obstojí.

Převaláci pocházejí ze stepí a pouští Mongolska. Od toho se odvíjejí i podmínky, které potřebují ke svému životu v zajetí.

Důležité je například to, aby chodili po tvrdém podkladu, tak aby si přirozeně obrušovali kopyta. „Mohou být ve výběhu s trávou, ale zároveň musí mít možnost tvrdého povrchu. Úplně nevhodné je třeba bahno, do kterého se boří,“říká úvodem kurátor chovu kopytníků v Zoo Praha Jan Marek.

S nehostinností domoviny koní souvisí i jejich krmení. Protože jim stepi a pouště nabízejí jen omezený výběr stravy, je třeba těmto skromným podmínkám přizpůsobit i krmení zvířat v zajetí. „V době, kdy je venku zelená tráva, mají možnost se pást, případně dostávají i nasekanou trávu. Důležité je, aby tráva neobsahovala například jetel nebo vojtěšku. Tyto rostliny jsou velmi bohaté na bílkoviny a koně by mohli mít zdravotní problémy,“říká kurátor. Jídelníček jim zpestřuje i mrkev a granule.

Zvířata žijící ve volné přírodě pečují o svou srst tím, že se válejí v prachu. I to je součástí jejich života v zahradě. Díky prachu se koně zbavují kožních parazitů a napomáhají odstranění odloučené srsti.

Pobyt v zahradě kopíruje i sociál- Koně Převalského

ní život divokých zvířat. V přírodě koně přirozeně vytvářejí stáda. V jejich čele stojí hřebec, který kolem sebe má harém několika klisen a hříbata. Stáda jsou různě velká od tří- či čtyřhlavých stád po stáda o počtu dvaceti zvířat.

V Zoo Praha je v současné době šestičlenné stádo, kde jsou u hřebce tři kobyly a dvě hříbata. Další stádo o jedenatřiceti koních je na statku v Dolním Dobřejově.

„Pokud jsou mezi hříbaty ve volné přírodě hřebečci, tak je v době dospívání vůdčí hřebec od stáda vyžene. Tito mladí hřebci následně často vytvářejí takzvané bakalářské stádo. Z něho v dospělosti odcházejí a snaží se vytvořit si stádo s vlastním harémem. Klisny získávají soubojem s dospělými hřebci,“dodává kurátor. Součástí sociálního života koní Převalského je i vyloučení starého vůdčího hřebce ze stáda. Pokud v boji o harém prohraje s mladším sokem, zůstává sám, nový harém již nevytváří.

Chovu koní Převalského se v Zoo Praha daří. Od roku 1932 se zde narodilo 235 hříbat. Díky tomuto úspěchu se zoo mohla zapojit do projektu, jehož cílem je jejich návrat do volné přírody.

První koně z Prahy do Mongolska letěli v letech 1995–2000. Trojská zoo je tam tehdy nevypravila sama, ale v rámci mezinárodní spolupráce. Od roku 2011 zahrada organizuje vlastní převozy.

Celkem se takto podařilo do přírody z Prahy navrátit dvacet sedm koní. Dodnes jich žije dvacet pět. Příčinou úhynu byly zdravotní potíže, v jednom případě klisna podlehla kolice, ve druhém byl příčinou smrti nespecifikovaný zdravotní problém.

„Koně jsou k životu v tvrdých podmínkách mongolské stepi Gobi B geneticky vybaveni, a tak jim nevadí ani mrazy kolem 40 °C, které tam část roku panují,“říká Jan Marek. Zdárné zvládnutí krutých mrazů jim pomůže přečkat i jejich osrstě- Fakta Pražská historie koní Převalského

Říjen 1932

1933 1945 1959 Červen 1969 1993 1995 2011 2017 ní. Koně na zimu reagují tak, že jim naroste dlouhá a hustá srst.

Zvířata vhodná k převozu pečlivě vybírají koordinátoři chovu na základě jejich povahy, chování i celkového stavu. Vybraní koně spolu rok žijí ve statku v Dolním Dobřejově. Při vypuštění se proto znají, což celý proces jejich návratu do volné přírody usnadňuje.

Návrat koní do volné přírody je možný i díky dohodě zahrady s Armádou České republiky. Transport probíhá letouny CASA, do kterého se vejdou najednou čtyři bedny s koňmi. Místo, kde pražští koně najdou svůj nový domov, je pro Zoo Praha symbolické. A to ze dvou důvodů. První chovný pár koní do zahrady pocházel právě z Gobi B. Druhá symbolika je úzce spojena s původní volně žijící populací koní Převalského. „Gobi B je zároveň místem, kde byl kůň Převalského ve volné přírodě spatřen naposledy,“říká kurátor.

Další transport zahrada plánuje na začátek léta příštího roku. Dějištěm mezinárodního šachového turnaje se posedmé stal speciální šachový vlak. Vyjel včera v 10 hodin z pražského hlavního nádraží do Olomouce, Trenčína, Bratislavy a přes Lednici se 17. října vrátí zpět do Prahy. V průběhu jízdy se mezi jednotlivými etapovými městy bude hrát devítikolový turnaj v rapid šachu. Přihlásilo se 84 hráčů ze 17 zemí. Do vlaku nastoupili vedle českých šachistů například hráči z Francie, Švédska, Nizozemska, Belgie, Švýcarska, Německa, Anglie, Ruska, USA nebo Austrálie. Hlavní trofejí pro vítěze je skleněná lokomotiva. Šachový vlak je společným projektem Pražské šachové společnosti a Českých drah. Šachový vlak 2017 je složený ze šesti vagonů s hracími stoly, vozem pro doprovod, jídelním a zavazadlovým vozem. (ČTK)