Oranžová kocovina

Špičky ČSSD do sjezdu funkce skládat nechtějí. Kritika na sebe ale nenechala dlouho čekat.

Asi žádný člen vedení ČSSD nestrávil v sobotním volebním štábu strany tak málo času jako Milan Chovanec. Přitom se právě v sobotu stal hlavní postavou strany.

Jenže přebral ČSSD, která už není nejsilnější stranou. Zásadně ztratila na významu. Chovanec odříkal pár frází o potřebě udělat analýzu a nutnosti vyvodit zodpovědnost za několik měsíců na stranickém sjezdu.

Přitom ještě v úterý se sociální demokraté v čele s Chovancem sešli, aby prodiskutovali taktiku po volbách. Slíbili si, že do vlády s obviněnými ministry či premiérem nepůjdou.

Výsledky voleb však ukázaly, že ČSSD bude muset řešit mnohem víc svou vlastní budoucnost než si diktovat, za jakých podmínek a s kým vytvoří koalici. Současné vedení zatím neodstoupilo. Kritika se ze strany už ozývá, ale zatím se nezdá, že do sjezdu by to mělo vedení nějak ohrozit.

Když už bylo v sobotu jasné, že sociální demokraté nezískali víc než osm procent, zavřelo se vedení strany asi na hodinové jednání.

Opět se shodlo, že obviněný člen vlády je pro ČSSD nepřekonatelnou překážkou. Sociální demokraté Babišovi vyčítají ostré předvolební útoky kvůli těžbě lithia. Kauza jim prý zásadně uškodila.

„Byl to takový poslední hřebíček do naší rakve,“říkal jeden ze sociálnědemokratických ministrů, když začaly naskakovat první výsledky.

Straníci vidí chybu na straně ministra průmyslu Jiřího Havlíčka i šéfa Sobotkových poradců Vladimíra Špidly, který podpis memoranda před volbami doporučil. Jiné důvody debaklu hledali sociální demokraté jen těžko. „Vzbudil jsem se nad ránem a pak už neusnul. Pořád jsem se převaloval a přemýšlel, co jsme měli udělat jinak,“popisoval včera svou povolební noc lídr Lubomír Zaorálek.

Hledání příčin neúspěchu jde vedení těžko, protože je názorově velmi jednotné. Není tam nikdo, kdo by se zbytku postavil a stranu dovedl až do voleb. Je to dané tím, že Chovanec se Sobotkou většinu kritiků v posledních letech odstavili.

Spojence si vedení strany prosadilo i na přední místa kandidátek napříč republikou. Je tak jen málo poslanců, mezi nimiž by byl rebel.

Nicméně postupně se z různých koutů republiky hlasy vyzývající vedení k rezignaci začínají ozývat. Ze svého výkonu se však podle většiny z nich má zpovídat až na sjezdu.

V sobotu začal lídr Ústeckého kraje Jan Foldyna a v neděli se k němu přidal další čerstvě zvolený poslanec – exprimátor Brna Roman Onderka. Podle něj straně uškodila právě absence dřívějších rebelů, jako byli Michal Hašek či Jeroným Tejc.

Mezi poslanci se však bude těžko hledat někdo, kdo by dění ve straně zásadně změnil.

To se čeká spíše od regionů. Třeba od Jiřího Zimoly, exhejtmana Jihočeského kraje, odstaveného vedením strany po kauze se stavbou chaty na Lipně. Ten se ještě v sobotu večer sešel se svými věrnými. Z propadáku obvinili právě stranické vedení.

K rezignaci pak vedení vyzval také pardubický hejtman Martin Netolický. Nejmladší hejtman platí za jednu z budoucích nadějí strany. Na současném volebním debaklu se nijak nepodílel. To mu dává slušnou šanci, aby byl mezi těmi, kteří z povolební situace budou těžit.