Turecko: Oddat smí i imám. Přibude dětských nevěst?
ISTANBUL Další zákon, který vzdaluje Turecko od představy o sekulárním státu a zároveň od zvyklostí v Evropské unii, schválil tento týden turecký parlament. Ten rozhodl, že sňatky, které provedou a schválí muslimští duchovní, budou platné.
Zákon byl přijat zrovna v době, kdy roste kritika porušování práv tureckých žen v podmínkách výjimečného stavu, vyhlášeného po loňském pokusu o vojenský puč proti vládě prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. „Nás se nepodaří umlčet,“skandovaly turecké ženy na nedávné demonstraci proti tomuto zákonu v centru Istanbulu.
Až dosud bylo v Turecku, oficiálně stále označovaném za sekulární stát, pravidlem, že pouze státní úředníci, starostové vesnic a v některých případech činitelé ze zahraničí jsou povoláni k tomu, aby uzákonili sňatky. Nyní byli přidáni imámové. Proti zákonu vehementně protestuje opozice.
„Je to pokus vládnoucí strany, aby prosadila podřízenost života náboženství. To odporuje ústavě. A to nemůžeme v žádném případě přijmout,“prohlásila Senal Sarihanová, poslankyně za Republikánskou lidovou stranu, nejsilnější součást opozice. Největší obavy panují z toho, že přijatý zákon povede k růstu počtu sňatků, při nichž jsou oddávány nezletilé dívky. Podle posledních dostupných statistik OSN proběhlo patnáct procent sňatků v Turecku v letech 2008–2014 za situace, kdy jeden či oba z oddávaných ještě nedosáhli věku 18 let.
Erdogan, který se před blížícími se prezidentskými volbami snaží získat na svou stranu co nejvíce muslimských věřících, však krok parlamentu tvrdě hájí. „Hlavním výsledkem je to, že tyto sňatky už nebudou mimo dohled státu. A de facto tak vymizí nelegální svatby,“prohlásil mimo jiné. Podle současného prezidenta nový zákon především vyřeší problém s nejzaostalejšími a nejkonzervativnějšími regiony země, kde jsou často manželství dosud uzavírána pouze prostřednictvím imáma.
Ženské organizace v zemi vědí, že sňatky nezletilých jsou v Turecku stále problém – zároveň však upozorňují, že to souvisí i s dřívější vládní reformou, která mimo jiné povolila, aby dívky nedocházely do škol, ale mohly studovat jen doma.
Paradoxem je, že propagační kampaň, kterou Erdogan před deseti lety podporoval, měla za cíl zvýšit počet dívek navštěvujících školy i těch nejvyšších stupňů. To tehdy vedlo ke snížení počtu „dětských nevěst“v zemi.
Po deseti letech se však podle kritiků Erdoganova vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) hodně odvrátila od své dřívější reformní politiky. Co se týče ženských práv, obrovským zlomem se stalo zavedení výjimečného stavu po loňském neúspěšném pokusu o puč. Kvůli němu bylo rozpuštěno mnoho organizací na obranu práv žen, obzvláště v zaostalých zemědělských částech země.
Opozice v každém případě hodlá žádat o zrušení zákona u ústavního soudu. Podle advokáta Alisbaha Tuskana, který zastupuje ženské organizace, nový zákon odporuje 174. článku turecké ústavy. Ten praví, že sňatek by měl proběhnout před státními úředníky. „Je to v každém případě další krok Turecka, který zemi vzdaluje od sekulárního státu,“konstatoval jiný právník Ergin Cinmen.