třídit pacienty

Matka dvou tříletých holčiček Pavla Dandová byla ještě před týdnem v děsivé situaci. Bojuje s vysoce agresivní rakovinou. Špičkoví odborníci jí předepsali takzvanou biologickou léčbu, která má dvojnásobnou efektivitu oproti běžné chemoterapii.

Tu ale jedinou větou Dandové zamítla Česká průmyslová pojišťovna, u které je pojištěná. Dvaatřicetiletá žena tak ještě před pár dny plánovala, že prodá byt, v němž s dětmi a manželem žijí, aby si mohla dovolit za léčbu platit téměř 130 tisíc měsíčně.

Až teprve potom, co o případu informovala MF DNES, pojišťovna otočila. Dandové léčbu zaplatí.

Její případ ovšem zdaleka není jediný. Za poslední týden se ozvalo MF DNES více než deset dalších onkologických pacientů, kteří prožívají stejnou krizi. Potřebují lék, který jinde v Evropě pojišťovny proplácejí, ale v Česku se teprve úřady rozhodují, zda mu úhradu přidělí a jakou. Souboj s časem

A pacienti jsou v takových případech odkázáni na paragraf zákona, který říká, že na nehrazený lék mají právo, ovšem jen pokud neexistuje jiná alternativa. Této nejasnosti pojišťovny mnohdy využívají. Například největší instituce v zemi VZP dle statistik odmítne zhruba 10 procent žadatelů.

Navzdory tomu, že podle právníků je velká šance, že u soudu by pojišťovny prohrály. Čas se soudit je ovšem to, co Dandová i jiní vážně nemocní mnohdy nemají.

„Případů začíná přibývat. Je to paradoxní situace. V řadě volebních programů byli lidé ujišťováni, že ‚zdravotnictví bez poplatků‘ bude zachováno. Ve skutečnosti ale pojišťovna konkrétnímu pacientovi odmítne péči hradit s odkazem na jinou, byť méně účinnou variantu léčby. Což je ale v rozporu s nárokem pacienta na léčbu na úrovni aktuálních poznatků lékařské vědy,“popsala přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva z Karlovy univerzity Jolana Těšinová.

Za alternativu totiž prohlašují pojišťovny mnohem invazivnější a méně účinnou léčbu, například chemoterapii. Důvod je jednoduchý – omezené finance. V Česku se čeká nejdéle

Na specializovanou léčbu vážných nemocí jde celkově málo peněz. Příští rok půjde do zdravotnictví rekordních 290 miliard korun, což je o 15 miliard korun více než letos. Na léčbu vážně nemocných lidí přitom dostanou centra jen o 1,1 miliardy více než letos, což stačit nebude.

„Lékaři byli a jsou nuceni provádět výběr pacientů, které na moderní léčbu zařadí, které časově odloží a které nezařadí vůbec. Protože tento rozpor mezi možnostmi medicíny a nastavenými úhradami akceleruje, začali se lékaři obracet na zdravotní pojišťovny s žádostí o úhradu, aby odpovědnost nenesli již oni sami a pojišťovny tak začaly de facto určovat standard péče,“dodala Těšinová.

„Aby se potřebná péče dostala všem pacientům, potřebovala by centra nejméně o tři miliardy korun více než mají dnes,“odkazuje na aktuální studii farmakoekonom Tomáš Doležal a dodává: „V přístupu k moderním lékům zaostává Česká republika nejen za většinou západních států, ale také za některými chudšími zeměmi.“

Česko navíc patří k zemím, kde pacienti čekají nejdéle v Evropě na to, až nové léky začne pojišťovna hradit. U nás je to v průměru 17 měsíců od chvíle schválení, v Německu v průměru jen čtyři měsíce.

Pavla Dandová, která svůj boj o léky vyhrála, se ovšem rozhodla pomoci změnit celý systém. Už v pondělí by podle ní měl začít fungovat nadační fond, který bude pomáhat nákladnou léčbu financovat dalším lidem. „A rozhodně budeme chtít po politicích, aby špatně nastavený systém změnili. Hned, jak bude znovu sestavený zdravotní výbor, chceme vše dostat na jednání,“dodala Dandová.