Král odolává. Kdy čas přetlačí jeho svaly?
Cristiano Ronaldo i po třicítce sbírá ceny. Jak dlouho ještě?
Chcete se stát nejlepším fotbalistou světa? A udržet se na vrcholu spoustu let? Pak se připravte, že vám rozhodně nebude stačit jen trénovat s míčem u nohy – čeká vás celodenní fuška. Slyšte recept, který nabízí ten nejpovolanější.
Běhejte, posilujte, vylepšujte si fyzičku i mimo trávník. Ideálně ve vysoké intenzitě. A neflákat strečink!
Jezte pravidelně šestkrát denně. Celozrnné pečivo, ovoce, zeleninu, ryby. Sladké vynechte.
Choďte brzy spát, brzy vstávejte, dopřávejte tělu dostatečný odpočinek. Pijte hodně vody. A žádný alkohol! Když tahle pravidla dokážete dlouhá léta dodržovat, máte – byť malou – šanci, že se někdy přiblížíte jejich autorovi.
Tím je Cristiano Ronaldo, od pondělí držitel ceny pro hráče roku 2017 podle FIFA. Do muzea svých individuálních trofejí, které nechal vybudovat na rodném ostrově Madeira, přidal 157. kousek.
Počet ocenění, která už si vysloužil, je úctyhodný. Ale možná ještě víc je třeba ocenit, že jich s věkem neubývá. Naopak!
Ve dvaatřiceti získal cenu FIFA podruhé v řadě a zatím je i největším favoritem na zisk Zlatého míče, který by si odnesl potřetí v posledních čtyřech letech. Aby třicátník tak vytrvale vládl fotbalovému světu? Unikát!
Co za tím vězí? Vše by se dalo smáznout odpovědí, že Ronaldo dostal do vínku obří talent a zřejmě i výborné geny, díky kterým dokáže bojovat s časem úspěšněji než jiní. Ale to by zdaleka nebyla celá pravda. Ronaldovi nejvíc pomáhá přísný dril, na který si zvykl a díky kterému si vybudoval silné tělo. Nenajdete gram zbytečného tuku, jen samé svaly. Přitom když v roce 2003 jako teenager posílil Manchester United, nechlubil se postavou vysekanou z kamene. Nebyl vychrtlý, žebra mu nečouhala, ale ani ho nezdobily vyrýsované svaly. To až léta dřiny v posilovně mu pomohla nejen získat tělo, které obdivují miliony fanynek, ale hlavně z něj vytvořit odolný štít, který ustojí i extrémní nápor a s léty neztrácí pevnost a odolnost.
„V posilovně i na hřišti je nejdůležitější mít před sebou cíl,“tvrdí Ronaldo. „To vás žene dopředu!“
Může vám připadat jako vystylovaný frajírek, který na hřiště chodí ukájet obří ego, ale věřte, že málokterý fotbalista má tak silnou vůli. Chce být dokonalý ve všech směrech – a s míčem u nohy především. Téhle posedlosti vděčí za to, že se pořád drží ve špičce oboru.
„Cristiano může klidně hrát fotbal do čtyřiceti. Záleží jen na tom, jak moc po něm soupeři půjdou. Jedině vážné zranění by mu v tom mohlo zabránit,“přesvědčuje Mick Clegg, kondiční trenér, který Ronaldovi pomáhal nabírat svaly během angažmá v United.
Od člověka, který jeho schopnosti tak dobře zná, musíte ta slova brát vážně. Když bude mít štěstí a bude se dál pevně držet svých zásad a rituálů, může se Ronaldo ještě pár let udržet vysoko.
Ale jak vysoko přesně? Asi těžko bude ještě ve čtyřiceti usilovat o Zlatý míč – spíš se zdá, že je už teď na hraně, protože mu na začátku února bude třiatřicet.
To už rozhodně není věk, ve kterém by papírově měl být fotbalista na vrcholu. Výzkumné studie se sice jednoznačně neshodují, ale podle většiny z nich podávají hráči nejlepší výkony mezi sedmadvacátým a devětadvacátým rokem.
Platí tedy, že po třicítce fotbalista na mladší konkurenty už ztrácí? Ano, ale ne bez výjimky. I mezi vítězi Zlatého míče najdete pár třicátníků.
Di Stéfano, Beckenbauer, Jašin, Platini, Cannavaro... A koneckonců i oba Češi: Josef Masopust a Pavel Nedvěd. Anglický nezmar Stanley Matthews se dokonce z ocenění radoval v jedenačtyřiceti!
Jenže to už je šíleně dávno – v roce 1956. Fotbal se za tu dobu ve všem změnil, proto se starší hráči radovali v posledních letech jen výjimečně: Nedvěd měl i štěstí, že v roce 2003 nikdo z ofenzivních hráčů úplně nezářil, stopera Cannavara zase k diskutabilnímu triumfu vystřelilo zlato z mistrovství světa.
Doba Messiho a Ronalda znovu mění pohled na věc. Jsou tak výjimeční, že když je na hřišti sledujete, nepozorujete, že by s třetím křížkem na krku chřadli. O jejich ocenění doteď nebylo pochyb.
Ale co dál? Po letech, kdy se nepochybovalo, už jim teď funí na záda mladí: Neymar, Mbappé, Dybala...
A i když se to na první pohled nezdá, i Ronaldo stárne. V obličeji téměř nenajdete vrásku, ve vlasech žádné šediny, ale jako hráč se mění: pomalu ztrácí výbušnost, místo kliček už soupeře drtí silou. A během podzimu dal zatím v pěti zápasech španělské ligy jediný gól!
On ani Messi nemohou být jedničkami navždy, ale zatím statečně odolávají času.
Déle, než je zvykem.