Tady nejde jen o volno a metály
Zítra oslavíme 99. výročí vzniku samostatného Československa. A za rok nás 28. října čeká kulatá stovka. Neskončí to však jen diskusí o tom, že je škoda, že den volna připadl na sobotu, a komu zase prezident Miloš Zeman udělí státní metály? Nemyslím! V říjnu 1918 totiž byly položeny nejen základy české, ale i slovenské státnosti. Současně byly postaveny pevné základní pilíře demokracie na území tehdy značně rozbouřené střední Evropy. K těmto odkazům stojí za to se znovu a znovu vracet.
O demokracii se u nás hodně hovoří, zvláště když se blíží nějaké volby. Nic proti tomu. Ve skutečné demokracii má totiž právo na svůj názor nejen každý politický subjekt, ale i každý občan. Jakákoliv diskuse má přece význam jen tehdy, když ji vedu s lidmi, kteří mají odlišný názor. Jiná věc však je, jak je tento názor prezentován, co ve svých důsledcích znamená, co sleduje a kam směřuje. Není totiž možné si z demokratických institutů vybírat pouze ty, které mi v daném okamžiku vyhovují.
T. G. Masaryk již v roce 1912 napsal: „Musíme si uvědomit, že demokracie není něco přirozeného, musí se usilovně vypracovat. Přirozený je (v tomto zvláštním smyslu) aristokratism, každý chce být pánem, my všichni jsme aristokraty. A být demokratem uvědomělým, demokratem nejen na tribuně, ale v každém svém počínání – do toho máme daleko a k tomu musí inteligent demokrat přihlížet.“
Před 25 lety jsme oslavili 28. říjen naposledy ve společném československém státě. Je dobře, že obě země jsou teď součástí NATO i EU, takže jsme se zase potkali v jednom společenství demokratických evropských států. Desítky let spolužití v jednom státě, přes všechny problémy, které takové „manželství“přineslo, se však nedá jen tak vyzmizíkovat. Při mých každoročních návštěvách překrásných slovenských Roháčů si uvědomuji, že nás Slováci za „obyčejné“cizince stále nepovažují. Jiná věc bohužel je, že naše děti už nevědí, co znamená korčuľovať a že kapusta je zelí. Možná se však s věkem satelitních antén, sociálních sítí a digitalizace v tomto ohledu časem něco změní k lepšímu.
Letošní výročí vzniku Československé republiky 1918 by proto mělo být okamžikem určitého zastavení se a zamyšlení nad osudem a odkazem bývalého společného státu, nad tím, co tato historická zkušenost může dát nám, občanům samostatné České republiky. A samozřejmě také vzpomínkou na ty, kteří se o vznik české (československé) státnosti v roce 1918 zasloužili, i ty, kteří její demokratické principy v nelehkých peripetiích historie rozvíjeli. Mnozí republice a demokracii přinesli i oběť nejvyšší.