Kalousek to zkouší znovu. S lidovci i STAN

Ským půjde do vlády hnutí ANO? Co pro sebe a svoje ovečky, které radši do ničeho nezabrušují, aby se pak z toho nemusely vybrušovat, urve Tomio Okamura? Zůstane ODS zásadovou, nicméně opoziční stranou? Krátce po volbách se všechno logicky točí kolem těch, kteří v nich zabodovali. Ale zatím nejvíc politické prozíravosti ukázal předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Čím to, že oslnil předseda strany, kterou do Sněmovny dotlačil zbytek pražských voličů očima? Svým vystoupením, kdy ohlásil, že po volebním neúspěchu nebude kandidovat na post předsedy TOP 09.

Udělal to, na rozdíl od upocených představitelů ČSSD, kteří po nejhorším výsledku strany za více než 20 let vykládali cosi o „políčku“, elegantně. Tak, že někteří už měli dojem, jako by si skládal politický nekrolog. Ale on sám je opravil: Není to nekrolog, to nejlepší mám před sebou.

K tomu připomněl svůj rok starý pokus o integraci stran od středu napravo. Ze zpětného pohledu se to jeví logicky – TOP 09, KDU-ČSL a STAN si vzájemně požírají část svých voličů, ale společně by jistě tyto strany vytvořily mnohem větší sílu. A kdyby se do party podařilo přidat ještě ODS, tak už by se v centrálách těchto stran opravdu mohlo otvírat šampaňské.

Ale Kalousek opomněl připomenout, že jeho tehdejší „snaha“byla opravdu jen pokus a výstřel někam, odkud bylo jasné, že nepřijde kladná odezva. Nápad spojovat se vyřkl na konferenci o budoucnosti pravice, kde to nikdo nečekal. A tak rychle, jak s tím vystoupil, s tím zase přestal. Bez jakéhokoli předjednání. Prostě, výzva udělaná jen na efekt. Nikdo z nás to nebral ani vážně. Až teď to zmínil znovu.

Mirek dobře ví, že bychom do toho s TOP 09 nešli už kvůli němu, líčil mi tehdy jeden z vysoce postavených lidoveckých politiků. Kalousek sice nabízel, že pokud by měla být při spojování stran jeho osobnost překážkou, tak by na své pozici netrval. Tomu však v KDU-ČSL, kde je Kalousek od pokusu sestavit koalici s KSČM hodně rozporuplně vnímaný, skoro nikdo nevěřil. Obzvlášť v situaci, kdy TOP 09 neměla žádného lídra, který by byl schopen stranu po Kalouskovi převzít.

Teď je však situace jiná. Výsledkem Kalouskovy personální politiky je, že žádný z místopředsedů TOP 09 po něm stranu vést nechce, případně byl ve volbách tak matný, že i kdyby chtěl, asi by to nebyl nejlepší nápad. Ale europoslanci Jiří Pospíšil a Luděk Niedermayer, kteří po letech sympatizování konečně chtějí do partaje vstoupit, mohou přinést změnu. Hlavně Niedermayer, který při obhajobě liberálních názorů působí skutečně jako liberál, a nikoli pragmatik, což je problém Kalouska i Pospíšila, stranu zvednout může.

„Niedermayerova“TOP 09 by jistě dokázala poskládat koalici s KDU-ČSL a STAN. Tedy stranami, pro které byl Kalousek problém. A vytvořit tak pro příští volby silný proevropský blok. Když k tomu bude ODS dál pomalu posilovat a ostří protievropští rétoři jako Václav Klaus mladší zůstanou v menšině, může se tady po letech opět objevit „tradičně“působící vláda.

A právě tehdy by měla opět přijít chvíle pro toho, kdo bude mít to nejlepší před sebou – Miroslava Kalouska. Ten v současnosti sehrává tentýž part jako v roce 2009, když TOP 09 zakládal. Jeden z dodnes často mediálně vystupujících politologů mi mezi čtyřma očima v červnu 2009 řekl, že by se divil, kdyby strana získala více než půl procenta hlasů. Vypuzený lidovecký expředseda zkrátka tehdy vypadal jako odepsaný. Ale pak ke spolupráci ve vznikající straně zlákal populárního Karla Schwarzenberga a děly se věci. Začíná pokus číslo dva.