Obžaloba muže, který táhne Spartu ke dnu
Čas utíká, výsledky nejsou. Kouč Sparty Andrea Stramaccioni musí před fotbalový tribunál. Co je mu kladeno za vinu?
Fotbalová Sparta čelí nejtěžší krizi v moderní éře. Pravda, taky byly časy, kdy sestoupila do druhé ligy, ale tohle už je moc. Po šokujícím výbuchu v národním poháru s Baníkem se kritika trenéra Andrey Stramaccioniho ještě stupňuje. To on se pod mizerii podepsal a měl by předstoupit před fotbalový tribunál, aby se pokusil obhájit. Sám tvrdí, že pracuje den co den jako profík na sto procent, jenže obžaloba je nemilosrdná.
1. bod obžaloby: výsledky
Čím jiným také začít, že? Sám Stramaccioni přiznal, že není, za co se schovávat, tak tedy zrekapitulujme půlroční angažmá.
Rozpačitá letní příprava. Okamžitý konec v předkole Evropské ligy. Trapný start do ligy a obří patnáctibodový odstup první Plzně.
A teď ještě ostudný konec v poháru, doma, v silné sestavě. Sparta není klub, který by se mohl utěšovat dílčími úspěchy, jakým bylo třeba víkendové vítězství v Jablonci. Musí vyhrávat pravidelně, musí plnit cíle, které si dá. A když už se mu (po třetině ligy!) ztrácí v nedohlednu ten hlavní, nutně potřebuje dosáhnout aspoň na cenu útěchy, čili MOL Cup. Jenže ani to nevyjde, přitom zisk poháru by Spartě dal aspoň jednu jistotu – že si zahraje Evropskou ligu.
2. bod obžaloby: posily
Středeční večer přinesl jednu velkou premiéru: když v pohárovém osmifinále s Baníkem vyrovnal Marc Janko na 1:1, šlo o první gól sparťanské letní posily v soutěžním zápase. Pro připomenutí: přišlo 11 nových hráčů. Sezona začala na konci července. A ve středu kalendář ukazoval 25. října!
Jistě, ne všechny posily si poručil Stramaccioni, beztak je úspěšnost „jeho“hráčů směšná. Aspoň na základě gólů a přihrávek. Od Janka se čekal uragán, přitom on jen paběrkuje. Rychlík Biabiany? Utíkat umí, na to další jsou soupeři připravení. Mavuba s Mandjeckem? Defenzivním štítům chybí myšlenka i nezbytná poctivost při bránění. Čivič s Plavšičem nehrají, Kaya po zranění hned dostal červenou kartu za juniorku. A nejdražší eso Ben Chaim? Propadák!
Jediný, kdo se zatím osvědčil, je gólman Dúbravka a částečně stoper Štetina. Stramaccioni se souhlasem vedení utratil hříšné peníze, ale tým neposkládal dobře jinak by těžko zahajoval listopad v roli odpadlíka.
3. bod obžaloby: taktika
Hlavní úskalí sparťanského herního stylu je... herní styl. Vypozorovali jste nějaký? Něco, co by Spartu charakterizovalo kromě špatných výsledků a nesouladu? Uteklo dost času, aby Stramaccioni vtiskl týmu tvář, ale zatím viditelně tápe. Zvlášť když neustále točí sestavu, a to i po vítězných zápasech.
„Záloha nehrála dobře,“stěžoval si po zápase s Ostravou. Dobrá, proč ji tedy měnil, když předtím proti Jablonci fungovala? Dá se pochopit, že odpočíval křehký lídr Rosický, ale proč protočil i oba defenzivní záložníky? A proč nechal kopat penaltu nerozehraného a viditelně pokopaného Néstora? Podivných tahů je povážlivě moc.
4. bod obžaloby: přístup
Sparta působí jako pacient, který bojuje o přežití a jeho tep se jen sem tam na okamžik přiblíží k normálu. Pak zase hned začne slábnout proč? Dávalo by smysl, kdyby Spartu dobré výsledky nakoply, jenže se zdá, že každý takový ji spíš vykolejí. Musí být Stramaccioniho úkolem, aby tým vyladil nejen herně, ale i psychicky. I tady ovšem selhává.
Od srpna je zřejmé, že někteří hráči – zvlášť ti noví – nenechávají na hřišti všechno. Ve fotbalovém žargonu se dá říct, že netahají. Jiné svazuje nervozita a menší herní praxe. Další se špatně obují a kloužou. Taková mozaika nikdy nemůže vypadat
hezky, spíš se brzy rozsype.
5. bod obžaloby: sebereflexe
Nová Sparta se za pět měsíců nedokázala posunout vůbec nikam. Leda k záchvěvům, které obratem vyprchávají. Po každém pokaženém utkání Stramaccioni opakuje, že je třeba zvednout hlavu a soustředit se na příští zápas, což mužstvo jaksi nepotvrzuje. Sám trenér už musel logicky přemýšlet o tom, jestli na svou roli stačí. Často mluví o tom, že Sparta je velký klub a lidé by k ní měli mít respekt. A neměl by náhodou respekt projevit i on sám a uznat, že nejslavnější fotbalová značka se pod ním trápí? Zřejmě dál věří, že dokáže tým vytáhnout z bahna. „Od vedení nadále cítím důvěru,“tvrdí. Jak dlouho ještě může důvěra trvat? Trocha sebereflexe by ani Spartě neuškodila. Šlápla vedle a zatím zklamala ve všem, co si před sezonou vytyčila. Jak dlouho vydrží čekat na zázrak?