Demonstrace studentů předznamenala pražské jaro

PRAHA Koncem šedesátých let minulého století v tehdejší československé společnosti vrcholily snahy o uvolnění komunistického režimu a o prosazení politických změn. Předzvěstí reformního procesu, pro nějž se vžil název pražské jaro, byla i strahovská demonstrace vysokoškolských studentů, jež se odehrála před 50 lety, 31. října 1967.

Demonstrace proti špatným podmínkám na studentských kolejích měla původně recesistický ráz, v celospolečenskou událost s politickým podtextem se změnila poté, co ji brutálně rozehnala policie.

Jedním z projevů ekonomických problémů tehdejšího režimu byly i potíže s dodávkami elektřiny vysokoškolským kolejím na Strahově. Na podzim 1967 opakovaně trápily tamní obyvatele.

Koleje obývané zejména studenty pražské ČVUT byly původně projektovány jako ubytovny pro cvičence spartakiád včetně rozsáhlého seřadiště uprostřed jednotlivých bloků. Jejich provoz s sebou nesl řadu nedostatků. Kromě vypínání elektrického proudu občas netekla voda, často se netopilo.

Když večer 31. října 1967 opět vypadl Fakta Chceme více světla, volali studenti kvůli elektřině

31. října 1967 2 000 studentů proud, studenti se začali shromažďovat před kolejemi a nakonec se s dvojznačným heslem „Chceme světlo, chceme více světla“a se zapálenými svíčkami v rukou vydali na protestní pochod do středu hlavního města.

Státní moc, jejíž nejvyšší představitelé právě rokovali coby účastníci zasedání ústředního výboru KSČ na Pražském hradě, si projev nevole nenechala líbit. Demonstraci čítající na 2 000 lidí rozehnali na Malé Straně příslušníci tehdejší Veřejné bezpečnosti. Při brutálním zásahu nechyběly obušky ani slzný plyn, „esenbáci“pronásledovali studenty až do pokojů na kolejích. Pro řadu demonstrantů skončila celá akce zraněním či pobytem v cele, někteří byli později donuceni odejít ze studií.

Zásah proti mladým lidem nezůstal bez následků. O policejní brutalitě referoval poprvé otevřeně tehdejší tisk, byť v něm zazněly výhrady k formě protestu. Tvrdé potlačení demonstrace a některé excesy policistů odsoudili akademičtí hodnostáři většiny vysokých škol i široká veřejnost. Postup policie začala vyšetřovat vojenská prokuratura. Vzhledem k pozdějšímu vývoji však šetření většinou zůstalo nedokončeno.

I díky strahovským událostem oslabila koncem téhož roku pozice zastánců zkostnatělého režimu Antonína Novotného. Politik, jenž se navíc nepohodl se slovenskými komunisty, byl v lednu 1968 odvolán z funkce prvního muže strany a na jeho místo nastoupil Alexander Dubček.

Tato změna se stala signálem k nástupu reformních sil. (ČTK)