Výsadkáři skupiny Antimony skončili v pasti gestapa

Extrémně nebezpečná mise v Protektorátu Čechy a Morava čekala příslušníky výsadku Antimony, který seskočil před 75 lety. Nadporučík František Závorka, četař Stanislav Srazil a svobodník Lubomír Jasínek byli vysazeni z paluby britského bombardéru Halifax u Rožďalovic na Nymbursku.

„Vedení zahraničního odboje žilo v mylném domnění, že doma existuje ucelená vojenská a politická odbojová organizace,“uvedl historik Jiří Šolc. Od zpravodajců v Londýně dostala skupina Antimony úkol spojit se se štábním kapitánem Václavem Morávkem či velitelem skupiny Silver A kapitánem Alfrédem Bartošem. Ti však byli již po smrti. I záchytné adresy se mohly stát smrtící pastí. Kontakty výsadkáře vedly například do Lázní Bělohrad ke knihaři Vojtíškovi, popravenému i s rodinou v létě 1942.

Skupině se přesto podařilo najít úkryt a začít zpravodajsky pracovat. V Čelákovicích navázali kontakt s komunistickou odbojovou buňkou. Předali jí dvě vysílačky a 85 000 korun. Radiostanicí s kódovým jménem Barbora kontaktovali Londýn. Úspěšní byli i při hledání Vladimíra Krajiny, představitele odbojové organizace ÚVOD. Objevili ho v Lomnici nad Popelkou. V patách jim však šlo gestapo, Závorku a Jasínka 16. ledna 1943 obklíčilo v Rovensku pod Troskami. V bezvýchodné situaci se otrávili. Srazila dopadli živého. Protiparašutistickému referátu SBF pražského gestapa na oko slíbil účast na radiové protihře „Hermelin“. Němcům šlo o to, „sjednotit“odbojové skupiny a kontrolovat je i jejich komunikaci s Anglií. Gestapo podobně úspěšně proniklo mezi odbojáře v Holandsku.

Srazil již do první depeše vložil znaky „YK0“, které měly Londýn varovat. Jenže Britové na varování nereagovali. Němci přitom rozehráli rozsáhlou kontrašpionážní operaci. Jako konfidenty využili například pražskou Šárovu odbojovou organizaci, exparašutistu desantu Out Distance Karla Čurdu a jím zverbovaného výsadkáře skupiny Intransitive Václava Kindla.

Přes „Hermelin“šlo do Londýna 279 relací. „Není vyloučeno, že šéf londýnských zpravodajců František Moravec udržoval jediné radiové spojení s domovem, aby neupadla jeho prestiž vůči Angličanům a politickému vedení odboje,“uvedl historik Oldřich Sládek.

Až na konci roku 1943 Němci pochopili Srazilovu roli, kdy se snažil Londýn tajně varovat. Gestapo ho poslalo do Terezína, kde byl na podzim 1944 zavražděn. Srazilovou zásluhou se podařilo zabránit úspěchu operace, která by pro odboj byla katastrofou.